Intel neprožívá zrovna nejšťastnější období a obrat a zisky se v poslední době drasticky snížily. K tomu se přidal i drastický propad ceny akcií a nutnost propouštět. Důvod je jasný. Intelu se zatím nepovedl dlouho odkládaný přechod na novou výrobní technologii.
Navíc na Intel tlačí AMD se svými výkonnými procesory a přibyla i další konkurence – Qualcomm se svými rychlými a úspornými procesory Snapdragon X. Teď přichází Intel s procesory řady Core Ultra 200, které ho mají ze svízelné situace dostat. Je jich devět – od nevyššího Intel Core Ultra 9 288V s frekvencí 2,05 GHz až po Intel Core Ultra 5 226V s frekvencí 1,85 GHz.
Tady jde o AI
Když Microsoft představil počítače Copilot+ s aplikacemi umělé inteligence, hlavním partnerem nebyl pod dlouhé době Intel. Jeho tehdy nejvýkonnější procesory Meteor Lake totiž neměly dostatečně výkonnou jednotku NPU (neural processing unit) pro výpočty AI. A Microsoft požadoval výkon alespoň 40 bilionů operací za sekundu (TOPS), což zvládaly procesory Qualcomm se 45 TOPs.
Intel chce s řadou Core Ultra 200 ukázat, že to umí i v této oblasti a dohání a předhání – zvládnou totiž až 120 TOPs. Výpočty totiž může provádět nejen jednotka NPU, ale také vlastní procesor (CPU) a grafika, v tomto případě modifikovaná Intel Arc. Samotná NPU zvládne 49 TOPs.
Grafika zvládne raytracing
Nové procesory používají grafiku Intel Arc 140V s osmi jádry Xe druhé generace nebo sedmijádrový grafický čip Intel Arc 130V. Po grafické stránce Intel slibuje až o 50 % lepší grafický výkon od nových grafických jader Intel Xe2 (stejná architektura, která bude pohánět desktopová GPU Battlemage nové generace) oproti jádrům Xe1 v Intel Meteor Lake.
Podle Intelu mají oba grafické čipy výkonnou jednotku pro zpracování ray tracingových efektů a také si rozumí s technologií XeSS. Podobně jako technologie DLSS společnosti Nvidia využívají grafické procesory Arc technologii XeSS k vytváření celých jednotlivých snímků (frames) v pro to přizpůsobených hrách. Tím je zajištěna vyšší rychlost bez zatížení hardwaru.
Osm jader
Nové procesory mají osm jader - čtyři z nich jsou nově vyvinuté výkonné jednotky P-Cores „Lion Cove“, které se starají o výkonově náročné aplikace. Další čtyři výpočetní jednotky jsou umístěny na energeticky úsporném „Low Power Island“ - LPE-Cores. Tato čtveřice jednotek s nízkou energetickou účinností zvládá méně náročné úlohy.
Zajímavé je, výkonná jádra nepodporují hyperthreading a systém Windows už tedy nebude hlásit dvojnásobný počet jader, mezi které se pak úlohy rozdělí. Až první testy prokáží, zda se to na výkonu nějak negativně promítne.
Dlouhá výdrž
Koneckonců jde o notebooky a možná nejdůležitější vlastností nových čipů je výdrž baterie – a Intel říká, že notebook s Lunar Lakem může vydržet na baterie až 20,1 hodin, což je podstatně více než kterýkoli předchozí notebook s procesorem Intel. A je v ostrém kontrastu s několika minulými lety, kdy životnost baterie notebooku ustoupila do pozadí špičkového výkonu. Nic z toho samozřejmě ještě nebylo nezávisle testováno, takže zatím berte vše s rezervou.
Součástí procesorů je i operační paměť a to buď 16 nebo 32 GB – na to si při výběru dejte pozor. Co je příjemné je to, že všechny procesory Core Ultra 200 jsou vybaveny rychlým standardem Wi-Fi 7 a nejnovější verzí Bluetooth 5.4. S uvedením čipů řady Intel Core Ultra 200 zahajují výrobci notebooků jako Lenovo , Asus a další předobjednávky již dnes, s dodáním a dostupností v obchodech od 24. září.