Neviditelná velmoc
Zatímco ještě před 15. říjnem 2024 mělo Rusko přibližně 920 000 veřejně přístupných internetových zařízení a služeb, přes noc se tento počet propadl téměř o polovinu. Po krátkodobém nárůstu nad dva miliony zařízení koncem roku 2024 následoval další prudký pokles. V současnosti zůstává viditelných pouze asi 270 000 zařízení, což je méně, než má Rumunsko či Švédsko - země s řádově menší populací.
Kontrast s ostatními světovými velmocemi je markantní. Spojené státy mají veřejně dohledatelných téměř 7 milionů zařízení, Jižní Korea a Brazílie každá po 2,1 milionu, Německo disponuje 1,8 milionem, Čína 1,2 milionem zařízení a Čechy asi 170 000. Rusko se tak z pohledu veřejného internetu stává digitálním trpaslíkem.
![Rusko](/sites/default/files/styles/max_650x650/public/2025-02/chart.png?itok=36zTZWKN)
Cesta k digitální soběstačnosti
Za výrazným poklesem stojí komplexní strategie ruské vlády. Jejím hlavním prvkem je testování takzvaného „suverénního internetu“ - vlastní národní alternativy ke globální internetové síti. Tato snaha se projevila velmi konkrétně v prosinci 2024, kdy bylo několik ruských republik kompletně odříznuto od zahraničních webů a služeb včetně YouTube či Googlu.
Významnou roli hraje také kybernetická bezpečnost. Západní sankce výrazně omezily Rusku přístup k moderním technologiím a aktualizacím síťových zařízení. Zastaralý a neaktualizovaný hardware představuje značné bezpečnostní riziko, které lze zmírnit právě omezením přístupu z vnějšího světa.
Mohlo by vás zajímat
![Rusko](/sites/default/files/styles/small_16_9/public/2024-02/rusko1.png.webp?itok=eiy1w8OJ)
Kybernetická válka je dalším klíčovým faktorem. Od začátku invaze na Ukrajinu čelí Rusko intenzivním kybernetickým útokům. Symbolickým momentem byl masivní DDoS útok o síle 1,7 terabitu za sekundu, který zasáhl ruské komunikační systémy den před velkým poklesem počtu viditelných IoT zařízení.
![Rusko](/sites/default/files/styles/max_650x650/public/2025-02/chart%20%281%29.png?itok=3DK-Bxuk)
Kontrola a nezávislost
Kreml do této digitální transformace investoval značné prostředky – mluví se přibližně o 59 miliardách rublů (asi 648 milionů dolarů). Tyto finance směřují především do vývoje technických možností omezení internetového provozu a do podpory přechodu ruských občanů ze západních sociálních médií na domácí platformy, které lze snáze kontrolovat.
Z veřejně přístupných zařízení, která v Rusku zůstávají viditelná, tvoří největší podíl routery, především od společnosti MikroTik. Následují emailové servery s dominancí systému Exim, VPN připojení a různé webové panely a load balancery. Právě u routerů je situace specifická - přestože výrobce MikroTik oficiálně ruský trh opustil a dodržuje sankce EU, jeho zařízení se do Ruska dostávají přes třetí země a černý trh.
„Omezený přístup k západním technologiím staví Rusko před značné výzvy,“ vysvětluje Aras Nazarovas, výzkumník informační bezpečnosti v Cybernews. „V řadě případů již země nemůže získávat bezpečnostní aktualizace pro klíčový software. Musí proto buď vyvíjet vlastní záplaty, nebo pomocí VPN předstírat, že internetový provoz přichází z jiných zemí.“
Tento trend digitální izolace má významné geopolitické důsledky. Rusko buduje paralelní digitální svět, který mu umožňuje větší kontrolu nad informačními toky a současně snižuje jeho zranitelnost vůči vnějším kybernetickým hrozbám. Pro zbytek světa to znamená, že jedna z největších zemí se postupně stává digitálně neprůhlednou, což může mít dalekosáhlé důsledky pro globální kybernetickou bezpečnost a mezinárodní vztahy.
Zdroj: Shadowserver, Cybernews