Neviditelná velmoc
Zatímco ještě před 15. říjnem 2024 mělo Rusko přibližně 920 000 veřejně přístupných internetových zařízení a služeb, přes noc se tento počet propadl téměř o polovinu. Po krátkodobém nárůstu nad dva miliony zařízení koncem roku 2024 následoval další prudký pokles. V současnosti zůstává viditelných pouze asi 270 000 zařízení, což je méně, než má Rumunsko či Švédsko - země s řádově menší populací.
Kontrast s ostatními světovými velmocemi je markantní. Spojené státy mají veřejně dohledatelných téměř 7 milionů zařízení, Jižní Korea a Brazílie každá po 2,1 milionu, Německo disponuje 1,8 milionem, Čína 1,2 milionem zařízení a Čechy asi 170 000. Rusko se tak z pohledu veřejného internetu stává digitálním trpaslíkem.

Cesta k digitální soběstačnosti
Za výrazným poklesem stojí komplexní strategie ruské vlády. Jejím hlavním prvkem je testování takzvaného „suverénního internetu“ - vlastní národní alternativy ke globální internetové síti. Tato snaha se projevila velmi konkrétně v prosinci 2024, kdy bylo několik ruských republik kompletně odříznuto od zahraničních webů a služeb včetně YouTube či Googlu.
Významnou roli hraje také kybernetická bezpečnost. Západní sankce výrazně omezily Rusku přístup k moderním technologiím a aktualizacím síťových zařízení. Zastaralý a neaktualizovaný hardware představuje značné bezpečnostní riziko, které lze zmírnit právě omezením přístupu z vnějšího světa.
Mohlo by vás zajímat
Zakáže Rusko VPN služby?

Kybernetická válka je dalším klíčovým faktorem. Od začátku invaze na Ukrajinu čelí Rusko intenzivním kybernetickým útokům. Symbolickým momentem byl masivní DDoS útok o síle 1,7 terabitu za sekundu, který zasáhl ruské komunikační systémy den před velkým poklesem počtu viditelných IoT zařízení.

Kontrola a nezávislost
Kreml do této digitální transformace investoval značné prostředky – mluví se přibližně o 59 miliardách rublů (asi 648 milionů dolarů). Tyto finance směřují především do vývoje technických možností omezení internetového provozu a do podpory přechodu ruských občanů ze západních sociálních médií na domácí platformy, které lze snáze kontrolovat.
Z veřejně přístupných zařízení, která v Rusku zůstávají viditelná, tvoří největší podíl routery, především od společnosti MikroTik. Následují emailové servery s dominancí systému Exim, VPN připojení a různé webové panely a load balancery. Právě u routerů je situace specifická - přestože výrobce MikroTik oficiálně ruský trh opustil a dodržuje sankce EU, jeho zařízení se do Ruska dostávají přes třetí země a černý trh.
„Omezený přístup k západním technologiím staví Rusko před značné výzvy,“ vysvětluje Aras Nazarovas, výzkumník informační bezpečnosti v Cybernews. „V řadě případů již země nemůže získávat bezpečnostní aktualizace pro klíčový software. Musí proto buď vyvíjet vlastní záplaty, nebo pomocí VPN předstírat, že internetový provoz přichází z jiných zemí.“
Tento trend digitální izolace má významné geopolitické důsledky. Rusko buduje paralelní digitální svět, který mu umožňuje větší kontrolu nad informačními toky a současně snižuje jeho zranitelnost vůči vnějším kybernetickým hrozbám. Pro zbytek světa to znamená, že jedna z největších zemí se postupně stává digitálně neprůhlednou, což může mít dalekosáhlé důsledky pro globální kybernetickou bezpečnost a mezinárodní vztahy.
Zdroj: Shadowserver, Cybernews