Jde zejména o jednoznačný projev společné vůle a zajištění společného postupu, zřízení svébytné kompetentní organizace, garantující systematický postup digitalizace, zaplnění mezer v legislativě, podporu kompetenčních center, rozvoj interoperability a sdílení dokumentace, zařazení telemedicínských aplikací do systému úhrad.
Využili jsme možnosti položit několik otázek velvyslanci ČR ve Finsku, Mgr. Adamu Vojtěchovi, MHA, a získat náhled na porovnání pozice obou zemí ve vztahu k uvedeným výzvám.
Je možné ve Finsku vnímat v atmosféře společnosti jednoznačnou vůli prosazovat digitalizaci zdravotnictví jako skutečnou prioritu? Je to deklarovaný politický cíl? Pokud existuje odpor nebo laxní přístup k digitalizaci, které skupiny nebo proudy ho reprezentují a jaké důvody uvádí?
Finsko pracuje na digitalizaci zdravotnictví od 80. let 20. století, s tím, že kolem roku 2005 dosáhlo pomyslné mety v podobě plně elektronizované zdravotnické dokumentace, tedy jinými slovy bezpapírového zdravotnictví. Digitalizace a práce s daty je tedy dnes již brána jako něco zcela samozřejmého a nevede se žádná diskuze, která by tento proces zpochybňovala.
Právě naopak, Finsko například velmi vítá aktuálně představený návrh nařízení o Evropském prostoru pro zdravotní data z dílny Evropské komise, neboť v zásadě již dnes jeho obsah naplňuje. Podobně, byť s určitým zpožděním, je digitalizována oblast sociálních služeb. Ve Finsku jsou zdravotnictví a sociální věci pod střechou jednoho ministerstva a hledí se na ně jako na jeden celek.
Kromě práce s daty je ve Finsku rovněž velmi rozvinutá telemedicína. Tento typ služeb používá 53 % Finů a 37 % zdravotníků. Je to dáno velkými vzdálenostmi a zejména na severu země řídkým osídlením, funguje tak možnost konzultace bez nutnosti fyzicky navštívit lékaře. Funguje rovněž projekt "Virtuální nemocnice", do kterého jsou zapojeny všechny univerzitní nemocnice a nabízí služby a informace pro pacienty s nejrůznějšími obtížemi.
Kromě primárního využití dat je rovněž rozvinuto sekundární využití skrze platformu Findata.fi
Je zřízena specializovaná organizace, která zodpovídá za digitalizaci zdravotnictví? Jak je financovaná? Kdo má přímý vliv na její řízení?
Infrastrukturu digitálního zdravotnictví a sociálních služeb má ve Finsku na starosti vládní agentura Kela. V našich podmínkách jí lze připodobnit ke kombinaci zdravotní pojišťovny a ČSSZ. Zajišťuje úhradu služeb, výplatu dávek apod. a na starosti má právě i oblast digitalizace tohoto segmentu, včetně správy základního systému s názvem Kanta.
Jde o elektronický portál, kde jsou k dispozici údaje a záznamy pacienta, včetně e-preskripce, laboratorních testů, diagnostiky, přehledu o tom, kdo data pacienta využil, správu souhlasů či prohlášení týkající se darování orgánů či dříve vysloveného přání.
Kela je samostatnou organizací, nad níž je pouze finský parlament. Její financování je vícezdrojové, většina peněz pochází ze státního rozpočtu, část z municipalit, část tvoří platba pojistného ze strany občanů a zaměstnavatelů. Činnost a pravomoce Kela v oblasti elektronizace jsou upraveny v zákoně o elektronizaci zdravotnictví a sociálních služeb.
Vznikla v legislativním systému specifická regulace pro rozvoj digitalizace? Je platný rozsah regulace považovaný za dostatečný a vyhovující? Pokud není, co je prezentováno jako nedostatek?
Ano, existuje zákon o elektronizaci, či přesněji řečeno o nakládání s daty pacientů ve zdravotnictví a sociálních službách. Ten tvoří základní právní rámec. Doplňuje ho řada dalších zákonů, jako je zákon o právech pacientů, o ochraně dat, o sekundárním využití zdravotních a sociálních dat, o transparentním vládnutí apod. Právní úprava platí již řadu let, je samozřejmě průběžně novelizovaná, ale základ zůstává stejný. Není zde potřeba změny podstaty právní úpravy, systém je již zaběhnutý a všichni jsou na něj zvyklí.
Adam Vojtěch, bývalý ministr zdravotnictví, nyní velvyslanec České republiky ve Finsku. | Foto: Petr Kořínek
Existují kompetenční centra (pověřená specializovaná pracoviště), která ovlivňují směřování jednotlivých specifických oborů digitalizace, např. Electronic Health Record, telekonzultace, telemonitoring, interoperabilita a sdílení dokumentace, HTA?
Národní institut pro zdraví a blahobyt THL (kombinace našeho SZÚ a ÚZIS) je pověřen tím, aby monitoroval a vyhodnocoval stav a trendy v oblasti elektronizace, sbíral data, dělal průzkumy, a to i ve spolupráci s univerzitami.
Aktivní je v této oblasti zejména univerzita v Oulu, která se intenzivně věnuje rovněž vývoji telemedicínských nástrojů. Rovněž jsou pro zdravotníky vytvořeny kurzy v oblasti eHealth a digitální kompetence, například právě na univerzitě v Oulu.
Existují v systému financování zdravotnictví úhrady poskytovatelům zdravotních služeb za aplikaci digitální podpory ze systému veřejného zdravotního pojištění? Pokud ano, které z těchto aplikací jsou nejvíce rozšířené?
Vzhledem k tomu, že elektronizace je již běžnou součástí zdravotních služeb, včetně telemedicíny a pro všechny aktéry jde o zcela běžnou věc, neexistuje žádný speciální úhradový mechanismus pro využívání těchto nástrojů.
Je Electronic Health Record důležitou a hojně využívanou funkcionalitou finského eHealth?
Ano, zcela zásadní, ve Finsku již nefunguje papírová dokumentace, záznamy jsou elektronizovány a přístupné přes portál Kanta (viz výše). Klíčovou roli v přístupu do tohoto systému (ostatně jako v celé řadě dalších digitálních služeb veřejného sektoru) hraje bankovní identita, či jiná elektronická autentizace. Pacient je pak identifikován podle svého social security number, v zásadě naše rodné číslo.
Je sdílení dokumentace, případně v širším měřítku interoperabilita informačních zdravotnických systémů, obvyklým nástrojem podpory pro uživatele?
Ano, jde o zcela běžně využívanou službu. Občan, resp. pacient však může přístup ke svým datům a jejich sdílení omezit, resp. zakázat.
Pokud přistupují k digitálním službám občané, jaký prostředek k zaručené identifikaci a ochraně údajů využívají? Musí mít specifický prostředek pro zdravotní systémy? Mohou využívat bankovní identitu? Existuje společný identifikátor občana pro eGovernement?
Zcela převažujícím prostředkem je bankovní identita, ale existují i jiné možnosti, například ve formě osobního dokladu opatřeného čipem, s využitím čtečky či ověření skrze mobilní telefon.
Za Chip se ptal Martin Doležal
video
