Gigantický projekt s evropskou podporou
Ambiciózní projekt získal podporu Evropské unie ve výši 30 milionů eur v rámci programu HIPPOW (Highly Innovative Prototype of the most Powerful Offshore Wind turbine generator). Prototyp se staví v testovacím zařízení v severodánském Østerildu.
Logistická výzva
Už samotný transport komponent elektrárny představoval mimořádnou logistickou operaci. Kvůli obřím rozměrům strojovny o velikosti 11 x 11 metrů musela být zvolena komplikovaná trasa. Z výrobního závodu v Brande vedla nejprve po silnici do přístavu Hvide Sande, odkud komponenty pokračovaly lodní dopravou do Hanstholmu a následně znovu po silnici do testovacího zařízení.
Technické parametry
Větrná turbína bude disponovat následujícími parametry:
- Výkon: až 21 megawattů
- Průměr rotoru: přibližně 276 metrů
- Celková výška: přes 300 metrů
- Roční kapacita: energie pro více než 7000 domácností
Projekt přichází v době zostřující se konkurence s čínskými výrobci. Společnost Mingyang Smart Energy nedávno uvedla do provozu turbínu o výkonu 20 megawattů a další čínský výrobce DEC připravuje prototyp s výkonem až 26 megawattů a průměrem rotoru 310 metrů.
Siemens Gamesa však zdůrazňuje, že jejich současný hlavní model SG 14-236 s výkonem 15 megawattů zůstává klíčovým produktem pro evropský a americký trh s offshore větrnými elektrárnami.
Význam pro evropský průmysl
Projekt je součástí širší strategie EU na posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu v oblasti větrné energetiky. V současnosti jsou hlavními výrobci v Evropě a USA společnosti GE, Vestas a Siemens Gamesa, které nabízejí turbíny s výkonem kolem 15 megawattů.
Úspěšná realizace tohoto projektu by mohla posílit pozici evropských výrobců na globálním trhu s větrnými elektrárnami a přispět k dalšímu rozvoji obnovitelných zdrojů energie.
Sázka na obnovitelné zdroje přináší problémy
Největší větrná elektrárna má stát v Německu. Podle Spolkového statistického úřadu byla v roce 2023 téměř třetina celkové poptávky po elektřině v Německu pokryta právě větrnými turbínami.
Německá energetická transformace (Energiewende) založená na masivním přechodu k obnovitelným zdrojům ale začíná narážet na své limity. V obdobích, kdy nefouká vítr a nesvítí slunce, se země potýká s nedostatkem elektřiny, což vede k prudkému růstu cen a nestabilitě v celém regionu.
Německo v posledních letech výrazně investovalo do větrných a solárních elektráren. Zatímco za optimálních podmínek tyto zdroje dokážou pokrýt významnou část spotřeby, v určitých obdobích jejich výkon dramaticky klesá. Během takzvaných "Dunkelflaute" - období s minimem větru a slunečního svitu - musí země rychle hledat alternativní zdroje energie.
Prudké výkyvy cen
Nedostatek elektřiny se okamžitě projevuje na její ceně. V kritických obdobích ceny na spotovém trhu vystřelují až na několikanásobek běžných hodnot. Tyto cenové šoky pak dopadají jak na průmyslové odběratele, tak na domácnosti.
Nestabilita německé energetické sítě začíná představovat problém i pro okolní státy:
- Přetoky přebytečné energie v době vysoké produkce přetěžují sousední přenosové soustavy
- V době nedostatku musí okolní země vypomáhat dodávkami ze svých elektráren
- Výkyvy cen se přelévají na okolní trhy
- Některé země musely instalovat speciální transformátory, aby se chránily před nestabilitou německé sítě