Člověk se svými počtářskými schopnostmi nevyrovná ani obyčejné kalkulačce – jednoduché vynásobení dvojmístných čísel mu trvá déle než vteřinu a výsledek nebývá vždy správný. Zato počítač vychrlí výsledek bleskově a bez chyby. Přesto se počítačoví experti obdivují schopnostem lidského mozku. Umí totiž to, na čem počítačové čipy zatím ztroskotávají – dokáže se učit, rozumět souvislostem, vyznat se ve složitém prostředí nebo vytvářet předpovědi pro budoucnost. A navíc k tomu potřebuje směšně málo energie: šedé buňky mozkové si nárokují kolem 20 wattů a dosahují přitom výkonů, které superpočítače s příkonem 12 megawatů (tedy 60 000krát více) dosud zcela přetěžovaly.
Vývojáři se proto zabývají myšlenkou, jestli by bylo možné schopnosti lidského mozku napodobit a předat je počítači. Bylo by možné tyto principy použít k postavení hardwaru zcela nového druhu? A uměl by takzvaný neuromorfický čip to, co dokáže lidský mozek – tedy učit se, rozumět psanému či mluvenému slovu nebo se vyznat v neznámém prostředí? Jak se jim to daří si přečtěte v Chipu 05/2015.
Funkce mozku jednodušších savců lze už simulovat na superpočítačích IBM Blue Gene.
6 foto
video
