V důchodu hrají více ženy
Podle zjištění úřadu je hraní pro široké spektrum věkových skupin. Ve věku od 16 do těsného (před)důchodového věku 64 let však hrají většinou více muži než ženy. Největší rozdíl je přitom ve věkové skupině 25–34 let (71 % muži proti 35 % ženám). Naopak ve věku 16–24 let hraje 90 % mladých mužů.
Zajímavý obrat můžeme vidět v hluboce důchodovém věku, u lidí 65–74 let a pak 75+ let. Zde totiž hrají více ženy než muži, konkrétně o 2 % (10 versus 12 % a 3 versus 5 %). Obecně je patrné, že muži od zmíněných 16 let hrají méně a méně, de facto exponenciálně.
Mobily, konzole, až potom PC
Zahraniční trend kopíruje i statistika hovořící o tom, na čem a jak Češi hrají hry. Hned polovina (49 %) hraje na chytrém telefonu, necelá třetina (28 %) na herní konzoli a zbývajících 23 % na počítači. Jednotlivé skupiny se pochopitelně mohou překrývat.
Data bere ČSÚ z agentury Newzoo. Zde panuje výrazná shoda i s dalšími průzkumy, například Statista za rok 2022 uvádí, že na mobilu hraje také drtivá většina, hned 64 % dotazovaných po celém světě. Dalších 23 % uvedlo jako své herní zařízení tablet a 10 % kapesní konzoli typu handheld.
Naopak Statista tvrdí, že na počítači hraje více lidí než na konzoli (40 versus 34 %, plus ještě 11 % lidí prohlásilo, že má speciálně sestavený počítač na hraní).
Hry dělá v Česku asi 2 600 lidí
Na chvíli se ještě vrátíme do Česka. Úřad totiž ve zprávě o videoherním odvětví informuje také o příjmech a zaměstnanosti v segmentu. Firmy zabývající se vývojem her v České republice evidují celkové příjmy 4,9 miliardy korun.
Herní průmysl v Česku zaměstnává zhruba 1 230 lidí, pokud přičteme dohodáře a další externí pracovníky, může jít až o 2 600 lidí. Z toho jen pětina (21 %) jsou programátoři, dalších 19 % tvoří grafici, dále testeři (11 %), level designéři (10 %) a první pětku uzavírají zaměstnanci v PR, marketingu a inzerci (8 %).
Zdroj: Český statistický úřad, Statista, Newzoo