Před několika dny byly v Německu odstaveny poslední jaderné elektrárny: Isar 2, Emsland a Neckarwestheim 2 běžely kvůli energetické krizi o několik měsíců déle, než se plánovalo.
Tento krok byl kritizován z mnoha stran a je možné, že ovlivní i nás a naše peněženky. Kritici tvrdí, že jaderná energie je jako přechodné řešení čistší a bezpečnější než elektřina vyráběná z uhlí, která ještě v roce 2022 tvořila třetinu německého energetického mixu.
Praktická online mapa vám přesně ukáže, jak dobře či špatně si česká, německá i jakákoliv další energetická politika v mezinárodním srovnání už léta vede. Na Electricity Maps (je i kompletně v češtině a přímý odkaz najdete na konci článku) můžete rychle zjistit, jak je výroba elektřiny v jednotlivých zemích náročná na emise CO₂.
Elektřina v České republice: přímé srovnání se zeměmi po celém světě
Barevné označení na první pohled ukazuje, že Česko nepatří z hlediska skladby zdrojů energie k evropským premiantům. Zdroj: web Electricity Maps
Pokud si otevřete webovou aplikaci Electricity Maps, zjistíte, že existují značné rozdíly ve způsobu výroby a spotřeby elektřiny v Evropě.
Chcete-li získat podrobnější informace, jednoduše najeďte myší na zvolený stát nebo na něj přímo klikněte. Pak se vám zobrazí hodnoty, jako jsou specifické emise CO₂, tj. kolik gramů oxidu uhličitého se vyprodukuje při výrobě jedné kilowatthodiny elektřiny.
Živá data: Původ elektřiny za posledních 24 hodin
Kromě toho je na webu Electricity Maps zobrazen sloupcový graf znázorňující podíl jednotlivých zdrojů energie. V ČR to je momentálně 28,8 % z jádra a téměř stejný podíl z uhlí. Ještě před pěti lety byl podíl jádra 32 % a uhlí 36,2 %. Podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů u nás za posledních pět roků stoupl ze zhruba 11 na 17 %.
Například v Německu je současný podíl jaderné energie logicky 0 gigawattů, zatímco před pěti lety to bylo ještě asi 6 % německého energetického mixu.
Tyto informace si můžete prohlédnout na zmíněném webu, když si níže zobrazíte historická data. Můžete si vybrat mezi 24 hodinami, 30 dny, 12 měsíci nebo 5 lety.
Čistí a špinaví
Česká republika se z hlediska emisí CO2 při výrobě elektřiny od roku 2020 opět zhoršuje. Zdroj: web Electricity Maps
Taková Francie, která má svou energetiku založenou na jaderných elektrárnách (63 %), vyprodukuje na jednu vyrobenou kWh elektřiny v průměru jen 41 g CO2. Německo posedlé obnovitelnými zdroji, které se však momentálně musí hodně spoléhat na uhlí a plyn, má uhlíkovou intenzitu 10x větší než zmíněná Francie.
Největším poměrným producentem CO2 při výrobě elektřiny v rámci EU je Polsko: jeho uhlíková intenzita dosahuje hodnoty 780 g (přes 57 % své elektřiny vyrábí z uhlí). Bohužel hned na druhém místě je Česká republika s aktuální hodnotou uhlíkové intenzity 494 g.
Naopak evropským přeborníkem je Švédsko: jeho energetický mix tvoří vlastně jen jádro (31,4 %), větrné (20,1 %) a vodní elektrárny (39,1 %). Není divu, že švédská uhlíková intenzita je pouhých 23 g CO2/kWh.
Není nad jasná čísla
Pokud byste odhadovali čistotu elektrické energie jednotlivých zemí jen podle politických prohlášení a zveřejňovaných ekologických plánů, možná byste došli k úplně mylným závěrům. Web Electricity Maps ale poskytuje pěkné na datech založené srovnání. Zajímavé je nejen srovnání současné situace, ale také to historické s údaji z doby před několika lety. K zamyšlení nutí také často nápadný rozdíl mezi typem výroby elektřiny a její skutečnou spotřebou.
Zdroj: Electricity Maps
5 foto
