Má Opera budoucnost?

David Storey

 

Po šesti letech opustil norskou Operu David Storey; přišel do ní jako neznámý a vcelku nezkušený, ale v Opeře mu dovolili pracovně vyrůst; až dostal nabídku ze slunné Kalifornie, kterou se rozhodl neodmítnout.
 
V posledních letech stál v Opeře hlavně za dvěma projekty: za vývojářským nástrojem Dragonfly, a zakládal tým pro vztah s vývojáři. Odchod z Opery mu umožnil podělit se na blogu, s několikadenním odstupem, o své názory a dojmy z dalších vyhlídek Opery, a co by se mělo a nemělo.

Opera vždy přicházela s novým, a často tím předstihla dobu. Obvykle prošlapávala cestu pro jiné. Jenže v neustálém hledání příští převratné funkce nestíhala vylaďovat funkce stávající. Ostatní, kteří se nechávali Operou podnítit, měli čas i prostředky funkce vyladit (ovšem někteří více, a někteří méně).

Opera jako prohlížeč má podle Davida nyní funkcí dost (přinejmenším ve vydání „stolním“) a měla by se zaměřit především na jejich uhlazení a lepší zpřístupnění běžnému uživateli. Prý se tak již víceméně děje. Opera dokonce před několika lety ještě ani neměla tým zaměřený na uživatelskou zkušenost (běžně se zkracuje na UX — od user experience). Nyní ho již má a jeho působení je znát na první dílčí předělávce uživatelského rozhraní v nedávno vydané verzi 11.50. Jenže ta zůstala na povrchu; zbývá probrat a vyladit ještě mnohé, a vzhledem k množství funkcí a k vysoké uzpůsobitelnosti prohlížeče to nepůjde snadno.

Opera by rozhodně měla zůstat u vlastního vykreslovacího jádra Presto. Jedině tak řídí svůj osud. A Presto je dobré jádro; rychlé a přitom nenáročné na zdroje. To na stolním počítači možná neplatí co do paměti. Avšak jestliže si na méně výkonném počítači otevřete mnoho stránek v Opeře, a mnoho stránek v Google Chrome, pak Google Chrome se oproti Opeře změní ve slimáka…

Opera sice na čas trochu zaostala v implementaci nových možností HTML/CSS, ale to už dohání. V mobilní verzi je dokonce napřed. Jen je těžké proměnit úspěch Opery Mini v úspěch Opery Mobile.

Opera Mini je naprosto nedostižný prohlížeč pro obyčejné telefony a pomalé nebo drahé připojení. Stránky jdou přes servery Opery a pro mobil se zpracují už tam — na mobil se pošlou ve zvláštním formátu už vlastně vykreslené. Opera Mini je velkým úspěchem zejména ve světě rozvojovém, kde je obyčejný mobil často jediným, a pomalým i drahým připojením k internetu.

Opera Mobile je naproti tomu plnohodnotný prohlížeč, který stránky vykresluje přímo v zařízení. Vyžaduje tedy výkonný smartphone, tak jako jiné srovnatelné prohlížeče. Přesto může ušetřit přenášená data využitím komprese Opera Turbo. Opera Mobile je možná nejlepší mobilní prohlížeč, ale proti výchozím prohlížečům na mobilních platformách Android nebo iOS se neprosazuje tak, jak by si asi zasloužila. Jenže co s tím?

Podle Davida zaostává Opera Software ještě pořád v podpoře webových vývojářů. Už ne tolik, co dříve, a zasloužil se o to právě David Storey se spolupracovníky. Opera nyní poskytuje vývojářský nástroj Dragonfly již ve verzi 1.10. Jenže Opera zůstává jediným prohlížečem, který nemá veřejný nástroj na sledování chyb. Chyby v prohlížeči můžete sice nahlásit, ale bez náležité zpětné vazby. To mnoho webových vývojářů odrazuje.

David se snažil prosadit otevření soupisu chyb pro veřejnost, ale marně. Jakkoli je Opera výborným prohlížečem, trpí na to, že většina webových vývojářů se neobtěžuje zkoušet stránky proti ní. A ti, kteří se obtěžují, nemají důstojný způsob, jak nahlásit objevené chyby! Za takových podmínek je skoro nemožné zmoci se na více než na dlouhodobě ustálená dvě procenta celosvětového rozšíření, jakkoli ta představují padesát milionů uživatelů.

Opera Software, v honbě za inovací, také rozprostřela své omezené síly příliš doširoka. Některé oblasti, ve kterých byla daleko napřed, nedotáhla a ony zapadly. Příkladem mohou být i Opera Widgets, webové aplikace, uvedené už v roce 2003! Jenže nemají dotaženo API tak, aby vývojářům snadno zpřístupňovaly vše potřebné na hostitelském zařízení. Oproti tomu rozšíření prohlížeče, se kterými Opera dlouho otálela a přišla s nimi až mezi posledními, uspěly lépe — že se píší snáze.

Naproti tomu Opera Unite, vlastní výprava Opery do oblak z roku 2009, se příliš neujala — málokdo ji plně pochopil. David si vůbec stěžuje, že kdokoli chce vyvíjet něco pro Operu, má na výběr ze čtyř různých cest — může vytvořit obyčejnou webovou stránku, nebo se může pustit do služby pro Operu Unite (vlastně do cloudové aplikace), nebo napsat rozšíření, nebo widget (tedy aplikaci místní, offline). Možností je prý příliš a není vždy zřejmé, kterou vybrat.

Uvidíme, zda si vedení Opera Software vezme k srdci alespoň některou z rad na rozloučenou od Davida Storeyho. Soutěžit s obry není snadné, jenže každá obří firma kdysi začínala v malém, a jestliže Opera zůstala navzdory velkým ambicím trpaslíkem, pak asi přece dělá něco špatně.