Je možné pocítit se konkurencí zaskočen. Ale je nutno veřejně proto prohlašovat hlouposti? Je skutečně povinností představitele zaskočené společnosti tvářit se za každou cenu, že povedená funkce druhého je zbytečná? Nebylo by moudřejší nějak „čestně“ přiznat, že „to vypadá zajímavě, a uvidíme“, a dále to raději nerozmazávat?
Asi si to nemyslí Andy Rubin, spolutvůrce Androidu a nynější starší viceprezident Googlu pro mobilní komunikace, soudě podle jeho vyjádření pro All Things D. Andy Rubin vypustil z úst takové perly, jako že „si nemyslí, že telefon by měl být asistentem“. (K čemu jsou tedy chytré telefony?) Telefon je prý „nástrojem ke komunikaci“ — ne však k tomu, abychom „komunikovali s telefonem“, ale abychom komunikovali „s někým na druhé straně prostřednictvím telefonu“. Andy, ale na to nepotřebujeme ani Android, to šlo už dávno před ním…
Jen o něco méně si naběhl Andy Lees z Microsoftu, jenž se vyjádřil v tom smyslu, že také uživatelé Windows Phone mohou na své přístroje mluvit, ale že to, jak je vyvedena Siri, není prý „super užitečné“ (v Microsoftu je vše „super“…); pokračoval tím, že „štěkat na telefon příkazy na veřejnosti“ od svých zákazníků Microsoft očekávat nebude. Také vyzdvihl, že Windows Phone je napojen na Bing; jako kdyby Siri nešlo říci, aby něco vyhledala Bingem…
Nad vyhlídkou budoucího rozšířeného mluvení na Siri na veřejnosti, na doslech nezaujatým ostatním, se zamýšlí ledaskdo. Jenže zbytečně. Není nutné držet telefon před sebou a se Siri se bavit hlasitě. Zrovna tak lze přiložit iPhone k uchu a pokyny Siri dávat stejně, jako kdybyste telefonovali. Rovněž je možno užít sluchátek nebo bezdrátového „mluvítka“. Cizí člověk ani nemusí postřehnout, že se bavíte s telefonem, nebudete‑li křičet. A umírněnému telefonování na veřejnosti jsme přece dávno přivykli.