V Česku momentálně běží dotační program Nová zelená úsporám, který podporuje instalace fotovoltaických systémů pro rodinné domy. Stát tak skrze tento program finančně podporuje výrobu vlastní energie. Díky tomu zájem o instalace fotovoltaiky extrémně roste a kolem tématu solární energie se vedou vášnivé debaty. Možná se ale při tom zapomíná na zajímavé alternativy.
Nejsou totiž jen fotovoltaické systémy, jako smyslupná alternativa se pro vlastní dům začínají ukazovat i malé větrné turbíny. Ve srovnání se solární energií nabízejí větrné turbíny několik výhod.
Cenově dostupné a robustní
Větrná elektrárna nemusí být jen vysoký stožár s obrovskou vrtulí. Může mít i jinou, přeci jen méně hrozivou, podobu. Takzvané vertikální turbíny jsou speciálně navrženy pro použití v obytných oblastech. Tam mohou poskytovat nákladově efektivní obnovitelný zdroj energie. Vertikální turbíny jsou totiž malé a kompaktní, při provozu zabírají poměrně malý a hlavně stálý prostor, takže je lze instalovat na střechy většiny domů. Hladina hluku je podle dodavatelů nízká (na rozdíl od velkých větrných elektráren s horizontální osou). Jejich výhodu vyplývající z konstrukce je také to, že jsou nezávislé na směru větru.
.png)
Instalace německého výrobce vertikálních větrných elektráren Luvside dokazuje, že integrace těchto systémů v obytných nebo komerčních zónách nemusí být vůbec problém. Zdroj: Luvside
Turbíny jsou robustně konstruovány a odolávají větru o rychlosti až 160 km/h. Díky tomu jsou vhodné a bezpečné i pro nasazení v extrémních povětrnostních podmínkách. Náklady na pořízení a instalaci malých větrných turbín jsou ve srovnání s jinými obnovitelnými zdroji relativně nízké a obvykle se vrátí během několika let. Státní dotace na vertikální systémy by v budoucnu mohly celkové pořizovací náklady dále snížit.
Trocha historie
Vertikální turbíny nejsou žádnou novinkou. Jejich nejvzdálenějšími předky byly větrné mlýny s vertikální osou známé ze starověku a středověku. V 60. až 80. letech minulého století vznikla řada velkých pokusných elektráren. Několik velkých turbín o výkonu 100 až 300 kilowatt postavených v Kalifornii poblíž San Franciska a Los Angeles v osmdesátých letech je dodnes funkčních.
Kolik elektřiny lze vyrobit?
Model vertikální turbíny Freya islandskéhgo výrobce Icewind je skvěle zvládnutý i esteticky. Zdroj: Icewind
Výkon malých větrných turbín závisí nejen na vnějších podmínkách, ale také na modelu a umístění. I malá větrná turbína se jmenovitým výkonem 1,5 kilowattu může vyrobit na dobrém větrném místě (průměrná rychlost větru 4 metry za sekundu) přibližně 1 500 kilowatthodin elektřiny za rok.
Lze tedy shrnout, že větrné turbíny pro soukromé uživatele představují nákladově efektivní a robustní způsob výroby obnovitelné energie. Jejich instalace je snadná a mohou přispět ke snížení spotřeby energie a ochraně životního prostředí – obecně v Evropě však zatím jejich čas nenastal. Možná je to škoda a je pravděpodobné, že se jejich situace časem změní. Mimo jiné by jejich výroba nemusela být tak závislá na dodavatelích z Číny, jak jsme tomu svědky u fotovoltaických panelů.
Mezi známé evropské výrobce malých větrných turbín patří německá Luvside a italská Makemu. V mezinárodním měřítku je známá zejména islandská společnost Icewind. Britský SolarWind se dokonce pokouší kombinovat větrnou elektrárnu s fotovoltaickou: lopatky jeho větrných turbín jsou pokryty solárními články.
Model Smartwind italské společnosti Makemu zase poslouží i pro menší instalace. Zdroj: Makemu
Čínská zajímavost nakonec
Vertikální větrné elektrárny se samozřejmě vyrábějí i v Číně. Zatím největším hitem jsou vertikální turbíny, které nemají ložiska, ale vznášejí se nad svými základy na magnetickém polštáři. Díky tomu je roztočí údajně i vítr o rychlosti 1,5 metru za sekundu.
Zdroj: Makemu.it, Luvside.de, Icewind.is
