Odolnost IP – co to vlastně znamená?
IP (Ingress Protection) certifikace je mezinárodní standard publikovaný Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC), který určuje úroveň ochrany elektronických zařízení proti vniknutí cizích těles a kapalin. Skládá se ze dvou číslic: první označuje odolnost proti pevným částicím, druhá proti kapalinám.
Různé stupně odolnosti jsou oficiálně stanovené a na jejich dodržování dohlíží místní regulátoři, v našem případě Evropská komise. Jednotlivé stupně krytí vypadají takto:
Stupně ochrany proti pevným částicím
IP0x – bez ochrany
IP1x – ochrana proti vniknutí velkých předmětů a proti nebezpečnému dotyku (například dlaní)
IP2x (IPxxB) – ochrana proti vniknutí malých předmětů a proti nebezpečnému dotyku (například prstem 12,5 × 12,5 mm)
IP3x – ochrana proti vniknutí drobných předmětů a proti nebezpečnému dotyku (například nástrojem o průměru větším než 2,5 mm)
IP4x – s touto certifikací se můžete setkat u některých skládacích telefonů, jde o ochrana proti vniknutí velmi drobných předmětů a proti nebezpečnému dotyku (například nástrojem či drátem o průměru více než 1 mm)
IP5x – částečná ochrana proti prachu
IP6x – kompletní ochrana proti prachu
Stupně ochrany proti vniknutí kapaliny
IPx0 – bez ochrany
IPx1 – odolné vůči svisle dopadajícím kapkám
IPx2 – odolné vůči svisle dopadajícím kapkám při naklonění 15°
IPx3 – odolné vůči lehkému kropení či mrholení
IPx4 – odolné vůči stříkající vodě (silnější déšť)
IPx5 – odolné vůči tryskající vodě
IPx6 – odolné vůči silnému tlaku tryskající vody
IPx7 – vodotěsnost při ponoření do 1metrové hloubky maximálně na 30 minut
IPx8 – vodotěsnost při ponoření do vody, většinou 1,5metrové hloubky maximálně na 30 minut (kompletní podmínky však stanovuje výrobce)
IPx9 – odolné vůči horké tryskající vodě
Vodotěsnost/voděodolnost v praxi
Skutečná praxe je však trochu odlišná než údaje z tabulky. Ačkoliv certifikací IP se chlubí celá řada mobilních telefonů a dalších produktů rozličných výrobců, skutečnou ochranu vlastně nezaručují.
Známka IP by měla stanovovat, že přístroj „by měl toto zacházení přežít“. To však zároveň nevylučuje, že stroj, který známku neobdržel, tuto odolnost nemá. Abyste chápali, jde o běžnou certifikaci, za kterou musí výrobce zaplatit – pokud tedy nezaplatí, ačkoliv hardware má na certifikaci nárok, zkrátka ji nedostane.
U chytrých hodinek se často objevuje také hodnota 5ATM či 10ATM, tedy voděodolnost ekvivalentní k ponoření maximálně do 50–100 metrů. I to je však chyták, protože vůbec nezáleží na hloubce, nýbrž na tlaku, který symbolizují právě „atmosféry“. Stačí totiž s rukou silně praštit o vodní hladinu, nebo skočit do vody z velké výšky a hranice atmosfér je rázem prolomena i v hloubce sotva 3 metry.
Mohlo by vás zajímat
Se zárukou nepočítejte
A pak je tu ještě právní klička, kterou aplikuje většina velkých výrobců (Apple, Samsung, Xiaomi, Huawei a další). Smluvní podmínky při nákupu zboží totiž jasně hovoří o tom, že „poškození tekutinou není kryté zárukou“.
Co to znamená pro vás? Pokud se vám telefon s certifikací IP po kontaktu s vodou rozbije, a servis následně vyhodnotí, že ke kontaktu s vodou došlo, jednoduše reklamaci nepřijme, protože dle záruky nemá jakoukoliv povinnost.
Zdroj: IEC
