I kdybychom dále diskutovali, jestli jsou tato úmrtí "jen kvůli" nebo "taky s" COVID-19, stále by to představovalo tolik mrtvých Češek a Čechů, jako má obyvatel například Mladá Boleslav. Řada odborníků či laiků je i dnes ochotna vášnivě debatovat, zda jsme úmrtí na koronavirus podhodnotili či nadhodnotili. Každopádně 40 000 úmrtí na COVID je tak obrovské číslo, o kterém jsme si na počátku pandemie vůbec netroufli uvažovat.
Bez ohledu na to, na kterou stranu se přikláníme, měli bychom se hlouběji zamyslet nad ztrátou rodičů, prarodičů, sourozenců, přátel nebo sousedů. V dnešní moderní době by totiž rozhodně tolik lidí nemělo umírat na respirační infekční onemocnění.
Také by se asi dala vyjmenovat řada důvodů, co všechno a proč se pokazilo. Od politických zájmů, způsobů řízení, přes komunikaci, až po infrastrukturu a připravenost veřejného zdravotnictví. S dnešním odstupem bychom měli mít odvahu říct, že jsme měli zpomalit, ne-li zabránit rychlému nárůstu tohoto strašného čísla.
Na druhou stranu se podívejme na to, co jsme se naučili a jak můžeme v oblasti zdraví a poskytování zdravotní péče pokročit tak, abychom naše občany v budoucnu podobného osudu ušetřili.
Vždyť právě ve velkých krizích přišly ty největší pokroky ve zdravotnictví a ve zdravotní politice v historii lidstva:
- Během 1. světové války došlo k revoluci v transfuzní terapii, která ztrojnásobila míru přežití.
- Druhá světová válka zahájila éru penicilinu. Ten zachránil život každému sedmému zraněnému vojákovi ve Velké Británii.
- Válka v Perském zálivu přinesla zásadní inovace v péči o zraněné v boji, jako třeba vývoj zdokonalených technik kontroly krvácení. Ty dodnes pomáhají zachránit nespočet životů, zejména při dopravních nehodách nebo pracovních úrazech.
Ani pandemie COVID-19 v tomhle nebude výjimkou
| Zdroj: John Cameron/Unsplash
Pokusme se shrnout pět poznatků získaných během pandemie, které ve velké míře hodnotí nasazení IT technologií. Jejich efektivní využití pomůže v budoucnu lépe ochránit další desítky či stovky tisíc lidí před předčasným úmrtím, a to nejen v Česku:
Sběr dat v reálném čase. Na začátku pandemie ani premiér nevěděl, kolik Čechů bylo hospitalizováno nebo zemřelo na COVID-19. Nyní se téměř každý může podívat na webové stránky Ministerstva zdravotnictví a zjistit čísla za posledních 24 hodin. COVID-19 nás donutil řešit naše procesy sběru dat. Nyní vnímáme informace o šíření onemocnění v reálném čase jako standard.
Rychlejší sdílení kapacit a výsledků výzkumu a vývoje. Rychlost, s jakou světová vědecká komunita reagovala jak z pohledu výzkumu, tak z pohledu vzájemné komunikace, je stále nedoceněným zázrakem nedávné pandemie. Dříve často trvalo roky, než byl slibný výzkum publikován. A také trvalo dalších deset i více let, než se tyto vědecké poznatky promítly do klinické praxe. Oproti dřívějším rokům jsou dnešní objevy publikovány online a stávají se novými klinickými paradigmaty v řádu dnů až týdnů. Pokud se nám podaří tuto novou éru sdílení a přijímání informací nejen udržet ale i posunout, výrazně se díky tomu sníží utrpení a úmrtnost v důsledku celé řady zdravotních a lékařských problémů.
Zavedení a rozšíření národních a nadnárodních systémů telemedicíny. Telemedicína určitě není horkou novinkou, když tu s námi už pár desítek let existuje. Pandemie COVID-19 ale přinutila pacienty, poskytovatele a zdravotnické systémy, aby se přizpůsobili realitě, během které osobní návštěvy nebyly možné. Nové technologie ale umožnily přepnout způsob komunikace doslova lusknutím prstu. Pacienti jistě budou vyžadovat služby telemedicíny i nadále. To pomůže nejen mimoměstským komunitám, chronikům, nebo také těhotným budoucím maminkám konzultovat svůj zdravotní stav na dálku bez zbytečného stresu při cestování do ordinace. Nebo třeba člověku, který se zdráhá přijít k lékaři, ale je ochoten virtuálně řešit svoje problémy duševního zdraví.
Spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Ještě v srpnu 2020 se mnozí zdravotničtí odborníci domnívali, že bude trvat rok nebo i déle, než budeme mít připravenou bezpečnou a účinnou vakcínu. Do zimy ale byly k dispozici dvě vakcíny COVID-19 a na jaře 2021 třetí. Vývoj a nasazení očkování, sdílení informací o testování, vedlejších účincích, účinnosti léčby v průběhu pandemie je skutečně největším celosvětovým lékařským úspěchem posledního půlstoletí. A stalo se to hlavně díky partnerství veřejného a soukromého sektoru. Podle podobných modelů spolupráce celého světa by takhle měly vznikat další vakcíny a léky proti HIV, rakovině a dalším nemocem.
Širší využití technologií, podpora a nasazení inovačních řešení. Pandemie jednoznačně posunula laťku ve využití IT technologií. Od vzdálené práce z domova, využití online obchodních služeb, hlubší nasazení datových inovačních řešení při řízení firem, přesun IT služeb do cloudu nebo posílení kybernetické bezpečnosti a další. Podobně byla zdravotní péče podpořena novými digitálními řešeními pro virtuální zdravotní péči, diagnostiku, analýzu dat a další. Do jisté míry se trendy a rozsah IT využití technologií během pandemie kryjí s aktuálními digital health trendy. Tady si určitě zaslouží zmínku například:
Široké sdílení dat
Spotřebitelský výzkum společnosti Deloitte potvrdil, že většina spotřebitelů je připravena sdílet své zdravotní údaje za účelem zlepšení svého zdraví. Kromě zlepšení jejich vlastního zdraví mohou údaje shromážděné z nositelných zařízení pomoci zlepšit zdraví celé populace a zlepšit klinický výzkum a diagnostiku nemocí.
AI ve zdravotnictví
Rovněž během pandemie technologie umělé inteligence (AI) potvrdily svůj význam pro budoucnost zdravotní péče. Od předvídání celosvětového šíření viru COVID-19 a zkoumání vlivu viru na duševní zdraví, až po pomoc při analýze CT/RTG snímků. AI totiž zvyšuje efektivitu analýzy globálních dat. Zároveň pomáhá uvolnit jinde potřebné kapacity klinických týmů, což je při boji o záchranu lidských životů zásadní.
AR a VR
Technologie rozšířené reality (AR) a virtuální reality (VR) mají velký potenciál výrazně zlepšit zdravotní péči ve zdravotnictví. VR již například pomáhá chirurgům plánovat, nacvičovat a provádět komplikované operace. Pacientům může pomoci ulehčit jejich boj s chronickými bolestmi, úzkostmi nebo posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD) a další. VR tedy přichází jako bezpečnější a potenciálně účinnější digitální alternativa k lékům.
Blockchain a zdravotní záznamy
I když má blockchain docela spornou pověst, očekává se, že do roku 2023 dosáhne na trhu zdravotní péče hodnoty 890,5 milionu dolarů. Zjednodušeně řečeno, blockchain jako databáze transakcí může pomoci pro bezpečnější vedení a uchovávání elektronických zdravotních záznamů. Již dnešní implementace v USA nebo Austrálii ukazují, že technologie blockchainu pomohla vyřešit problém roztříštěných zdravotnických záznamů, které dříve neumožnily dosažení přesné diagnózy, a vedly dokonce i k úmrtím.
Jedeme v tom společně
| Zdroj: Yoav Aziz/Unsplash
Technologie ve zdravotnictví se budou každým rokem rozvíjet, aby poskytovaly účinnější a efektivnější nástroje, které nám pomohou déle se udržet při životě. Virtuální a rozšířená realita, strojové učení (ML), internet věcí (IoT) a blockchain budou nadále zdravotnický průmysl zdokonalovat. Tyto technologie dávají lékařům, zdravotním sestrám a dalším zdravotnickým pracovníkům více příležitostí soustředit se na péči o pacienty. V tom je totiž technologie zatím nemohou nahradit.
S tím souvisí i bonusové „poučení z krizového vývoje“. V péči o jednotlivce, komunity nebo celou společnost má nezanedbatelný význam promyšlená veřejná zdravotní politika. Jednoduše řečeno, nikdo z nás na této planetě nemůže dlouho existovat sám. Zároveň platí, že naše vlastní činy nás donekonečna nemohou chránit před činy ostatních. Což platí bez ohledu na to, zda si myslíme, že příliš mnoho lidí neudělalo dost pro to, aby nás ochránili před COVID19, nebo zda si myslíme, že přehnaná veřejná opatření na zmírnění následků způsobila ekonomické, vzdělávací a emocionální škody.
Všudypřítomný virus nám všem ale ukázal, že v tom jsme všichni společně. Proto se z této lekce poučme, abychom mohli v budoucnu lépe chránit naše životy a životy našich blízkých.
video
