V obci Luplow v Meklenbursku na severu Německa provozuje 65letý Wolfgang Sittig vlastní malou větrnou elektrárnu již 10 let a je z ní stále nadšený. Zejména ve větrných dnech poskytuje jeho malá větrná turbína dostatek energie pro dům i elektromobil. "Tři hodiny denně a mám auto nabité," říká Sittig pro noviny Zeit Online. Není to důchodcova první větrná turbína. Ještě v dobách NDR, v polovině 80. let, si bývalý profesionální rybář postavil svou první větrnou turbínu sám. Měla zajišťovat energii pro osvětlení odlehlého rybníka pro chov štik.
Sittig hrdě hlásí, že za použití překližky, odpadních trubek, alternátoru z automobilu a převodovky z míchačky betonu vytvořil podle svého názoru první komerčně využívanou větrnou turbínu v tehdejší NDR. Druhou turbínu nakonec postavil na své zahradě, kde mu už deset let dodává udržitelnou energii. Když fouká silný východní vítr, zapojí do ní svůj elektromobil a stačí mu počkat tři hodiny, než se plně nabije. „U větrné energie vždy záleží na výběru místa“, říká důchodce. Jeho větrná turbína vypadá jako verze velkých větrných elektráren – jen v menším měřítku. Má základovou desku, stožár, generátor a tři listy rotoru. Celkem je vysoká 18 metrů.
Zdroj: Zeit Online
Vítr musí foukat silně z hlavního směru
Příklad německého důchodce a jeho kutilství se nedá aplikovat obecně, ale rozhodně stojí k zamyšlení. V ČR stačí ke stavbě malé větrné elektrárny (se stožárem do výšky 10 metrů nad zemí a výkonem do 20 kW) jen ohlášení. Větrná turbína přitom představuje vhodný doplněk k rozšířeným fotovoltaickým panelům na střechách. Funguje totiž i v noci nebo za špatného počasí (tedy pokud fouká vítr). Větrnou elektrárnu je možné paralelně připojit na stejnou baterii, která je součástí solárního systému. Součet proudů ze solárních panelů a větrné turbíny ale nesmí převýšit maximální nabíjecí proud dané baterie.
Na druhou stranu větrná turbína potřebuje volné prostranství. Rychlost větru by v lokalitě měla dosahovat alespoň 10 m/s, pro opravdu plný výkon je ale potřeba většinou silný vítr přibližně mezi 10-20 m/s. Při výběru místa pro malou větrnou elektrárnu je nejdůležitější, aby byl volný prostor z hlavního směru větru. Zásadní je, aby v okruhu 200 metrů od větrné turbíny nebyly v tomto hlavním směru větru žádné překážky – domy, stromy nebo hospodářské stavby, které by mohly vítr oslabit nebo měnit jeho směr. Uprostřed obytné čtvrti rozhodně nelze očekávat dobrý energetický výnos.
Užitečným pomocníkem při plánování je také mapa větrných podmínek v Česku, kterou vytvořili vědci z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a pravidelně ji aktualizují.
Mohlo by vás zajímat
Z čeho se malá větrná elektrárna skládá
K větrné elektrárně je potřeba větrný regulátor, který převádí napětí generované větrnou turbínou na napětí, kterým se bezpečně dobíjí baterie. Vedle turbíny je samozřejmě potřeba i stožár, ten je obvykle vhodné vyrobit na míru, ať vyhovuje rozměrům konkrétní elektrárny.
Jistou nevýhodou je nutnost průběžné údržby. Na rozdíl od fotovoltaiky má větrná elektrárna pohyblivé součásti: vítr roztáčí rotor, který pohání generátor elektrického proudu a někdy může logicky dojít k poruše. Odborníci uvádí, že při dobré péči systém vydrží přes 20 let, což je podobné jako životnost fotovoltaických panelů.
Mohlo by vás zajímat
Z využívání malých větrných elektráren by se mohlo vytěžit víc
Česká republika pokrývá svou energetickou spotřebu energií z větru jen z 1 % (pro srovnání Polsko z 11 % a vnitrozemské Rakousko z 12 %). Je pravděpodobné, že k vylepšení bilance energie vyráběné z větru by mohly přispět také malé větrné elektrárny a zájem soukromých osob a živnostníků, kteří do této technologie investují. Výkon takových systémů se pohybuje od dvou kilowattů (pro malou zahradní turbínu) až po třicet kilowattů pro podniky nebo zemědělská družstva.
Zdroj: Zeit Online, mapa větrných podmínek (Ústav fyziky atmosféry AV ČR), Modrá pyramida
5 foto
