Místo činu: Policie v Memphisu používá software, pomocí něhož mapuje kritické lokality ve městě s častým výskytem kriminality.
Kdybyste si mohli třeba zítra zvolit, chtěli byste raději žít na klidném venkově obklopeni přírodou, anebo byste dali přednost bydlení v rušnějším městě? Většinou by asi zvítězil praktický přístup a velká část z nás by se rozhodla pro bydlení ve městě nebo v jeho blízkém okolí. Bydlení ve větších sídlech přináší mnoho výhod: mnohem větší výběr zaměstnání, dostupnost zdravotní péče, možnosti zábavy. Ať už tomu fandíme nebo ne, stěhování do měst je trendem současnosti – v roce 2007 naše civilizace překročila důležitý mezník, kdy ve městech žije více než polovina populace, a předpokládá se, že v roce 2050 to bude dokonce až 70 %. V této souvislosti bývá často citován výrok bývalého starosty Denveru Wellingtona E. Webba: „Zatímco 19. století bylo stoletím velkých impérií a 20. století obdobím národních států, pak 21. století bude věkem měst.“
S přívalem tolika nových obyvatel jsou však už tak hustě zalidněná sídla zatěžována ještě více – smog, hluk a dopravní zácpy znamenající milionové finančních ztráty jsou na denním pořádku. Vytváří se tak tlak na to, aby technologie řídící chod „městských ekosystémů“ byly mnohem více inteligentní. Technologické společnosti, jako je nadnárodní gigant IBM, tak v rámci svojí kampaně „chytřejší planeta“ představují vize skutečně chytrých měst. Tyto myšlenky jsou na jedné straně nadšeně vítány jako příchod zlatého věku ekologických a trvale udržitelných sídel, na druhé straně jsou v internetových diskusích kritizovány a zatracovány.
Zdravější města: Softwarová analýza zabrání rychlému šíření infekčních chorob.
Všudypřítomnost senzorů a kamer
V ukázkovém videu, které si lze prohlédnout i na YouTube, IBM vysvětluje několik hlavních inovací, které by se v některých městech mohly stát realitou během nadcházejících pěti let. Automobily, městské autobusy nebo popelářské vozy mají jezdit na elektřinu, kterou budou čerpat z veřejných dobíjecích stanic. Energie se bude získávat především z obnovitelných zdrojů a distribuovat prostřednictvím chytrých sítí (smart grids). Podobně inteligentní bude i nakládání s plynem či vodou, budou se používat chytré vodoměry a senzory na vodovodním potrubí, což povede k omezení úniků vody a k úsporám. Pro celý koncept je důležité, že IBM již delší dobu sleduje linii všudypřítomného (ubiquitous) computingu, do něhož mají být města budoucnosti kompletně ponořena. Podle IBM budou města protkána statisíci senzory, které budou v reálném čase shromažďovat data. Senzory budou v mýtných branách, parkovacích systémech nebo v automatech na jízdenky. Dopravní zácpy či jiné problémy se tak mají stát minulostí, například zpožděný vlak pošle informaci navazujícím spojům.
### Page Break ###
Napojení na databáze: Řešení pro předcházení kriminalitě bude shromažďovat informace o událostech z historie města nebo údaje o počasí.
Společnost IBM již v oblasti dopravy některé svoje představy uskutečnila – jako příklad lze uvést švédský Stockholm, kde zavedení mýtného systému v centru města snížilo dopravní zácpy o čtvrtinu. O 40 procent pak klesly emise skleníkových plynů v centru a o deset procent se zlepšila kvalita tamního ovzduší. IBM tedy směřuje k představě inteligentně řízeného města, které by bylo ekologické, čisté a respektovalo by zásady trvalé udržitelnosti.
Zločin odhalíme ještě dřív, než k němu dojde
Některé plány však vyvolávají i kritiku. Jde především o pokročilé nástroje pro prevenci kriminality. Města budoucnosti mají podle IBM implementovat takzvané „systémy prediktivní bezpečnosti“. Centrální počítač bude shromažďovat data z kamer a senzorů, má mít také přístup k obsáhlé databázi historických událostí nebo například k informacím o počasí. Díky inteligentním softwarovým algoritmům tak budou rozpoznány kriminální vzorce, a má být dokonce možné předpovídat určité události ve městě ještě předtím, než k nim dojde! Systém by například pomocí sofistikované analýzy dat poznal, že se v určité rizikové oblasti města schyluje k nějaké události, třeba ke rvačce fotbalových fanoušků anebo k požáru, a podle toho by upozornil policii nebo hasiče. V tomto bodě se už objevují hlasy, zda soustředění množství mnohdy citlivých osobních dat neznamená určité nebezpečí.
Život uvnitř organismu: Úsporné budovy ve městech budou vnímat a reagovat jako živé organismy, pomocí senzorů budou sledovat vnitřní prostředí, světlo, teplotu či vlhkost.
„Obavám se ztráty soukromí a příliš širokého nasazení kamer, kterých je už dnes kolem nás plno,“ říká k tomu Ivo Kramoliš, ředitel IBM Global Business Services v ČR. „Na druhou stranu si nemyslím, že se jedná o výhradně negativní záležitost. Jestliže nás policie musí chránit před kriminalitou, potom k tomu potřebuje data. Staneme-li se obětí zločinu, mohou to být právě záběry z kamer, které povedou k dopadení pachatele. V tomto případě je důležité, aby možnému zneužití osobních informací zabránila legislativa, zákony na ochranu osobních údajů, které jsou v České republice na dobré a odpovídající úrovni. Legislativa tedy musí mít stejnou dynamiku jako technologický vývoj.“
Ekologický ostrov: Plovoucí město Ecopolis navržené architektem Vincentem Callebeautem má sloužit jako útočiště pro 50 000 lidí z území zaplavených vinou změny klimatu.
New Songdo: Technologická u-topie
Ve světě již nyní existují projekty, které mají chytrá města dovést ještě dále. V dynamicky se rozvíjející jihovýchodní Asii například uvažují o tom, zda by namísto vylepšování měst stávajících nebylo lepší postavit inteligentní centrum od základů nové, a tudíž kompletně vybavené špičkovými technologiemi současnosti. Město s názvem New Songdo se staví v Jižní Koreji, 60 km od Soulu, a nese přízvisko Ubiquitous neboli U-city. Je plánováno pro 500 tisíc obyvatel a má být dokončené již v roce 2015. Při budování takového high-tech centra samozřejmě IT firmy nemohou zůstat stranou – hlavním dodavatelem klíčových řešení je v tomto případě síťový specialista Cisco. Systémy teleprezence této společnosti má být ve městě New Songdo vybavena každá domácnost, kancelář či úřad. Všechno ve městě, počínaje odpadkovými koši až po nemocniční lůžka či zabezpečení dveří, má být opatřeno RFID čipy, napojenými na počítačový systém města. Každý obyvatel u sebe bude mít „smart kartu“, která bude sloužit k placení čehokoli, zároveň jako klíč k otevírání dveří, k nastartování auta nebo jako volební lístek.
Jistě pěkná vize – je však otázkou, zda bude zajištěna anonymita chytrých karet. Centrální počítač tak zřejmě bude vědět, jestli třídíte odpad, kdy jste byli naposledy u lékaře nebo třeba jestli uklízíte po svém psovi. Asijská mentalita je jiná než evropská a totalitní náznaky v myšlence chytrých měst tu zřejmě tolik nevadí – o koupi nových bytů ve městě New Songdo je již nyní značný zájem.
Trvale udržitelný ekonomický růst
Podle IBM nejde ani tak o to, vytvářet šílené vize high-tech měst prošpikovaných nejmodernějšími výdobytky vědy a techniky, cílem je spíš chytré propojení a efektivnější využití stávajících systémů města, které by se díky tomu dokázalo rozvíjet udržitelným způsobem.
Na různých místech dokumentu „Smart cities study 2010“ autoři z IBM zmiňují, že „inteligentní systémy ve městě budou především sledovat ekonomický růst“, přičemž výraz „ekonomický růst“ se zde často objevuje ve spojení se souslovím „udržitelný způsob života“ – což by mnoha lidem mohlo znít jako protimluv. „Živelný růst měst rovněž není mojí vizí,“ vysvětluje Ivo Kramoliš. „Město pro mě zároveň znamená zelenou lokalitu, kam se budu rád vracet. Cílem je udělat město chytřejší a především tak přispět ke zkvalitnění života jeho obyvatel.“ Bude zajímavé sledovat, zda představy inteligentních měst v praxi nepovedou ke zneužívání osobních údajů státem či komerčními firmami a zda se takovým náznakům podaří zabránit přizpůsobením legislativy.
