Kolem dvou miliard uživatelů Facebooku sdílí všechny možné informace – pozvání na setkání, politické „fake news“, anebo třeba fotografie psů a koček. Způsob, jakým jsou tyto posty formulovány, ale také mohou obsahovat skryté informace – například o psychickém zdraví.
V aktuálním vydání Proceedings of the National Academy of Sciencesvědci analyzovali, jak se účastníci studie vyjadřují při aktualizaci statusů na Facebooku. Chtějí tak předpovídat možný nástup depresivního onemocnění. Výzkumníci tvrdí, že jejich technika by mohla vést k vývoji screeningového nástroje, který rozpozná osoby, pro něž je potřeba odborná diagnóza a psychologická podpora.
Data pro etické výzkumy
Už několik let vědci bádají nad souvislostmi mezi aktivitami na Facebooku a psychickým stavem uživatele – ovšem často bez souhlasu zkoumaných osob. Na počátku tohoto roku uskutečnili výzkumníci Facebooku a Cornellovy univerzity studii o emoční nákaze, která zkoumala náladu více než půl milionu uživatelů Facebooku – ovšem bez jejich vědomí. Firma Cambridge Analyticanedávno využila neoprávněně získaná data od více než 87 milionů uživatelů Facebooku, které mají obchodníkům a vedoucím politických kampaní umožnit efektivněji zacílit reklamu.
Navzdory těmto příkladům mnoho vědců používá etické výzkumné metody. Účastníka studie nejprve poprosí o jeho svolení, aby mohli využit jeho informace. Tento postup je mimořádně náročný – může trvat léta, než je získán dostatečně velký vzorek populace. Úsilí se však sociálním vědcům vyplácí. Mnozí z nich považují informace z Facebooku za jeden z nejvýznamnějších zdrojů dat v dějinách jejich oboru.
Rozbor pomocí strojového učení
„Stále lépe rozumíme tomu, že on-line činnost uživatelů je formou chování, která se dá číst pomocí algoritmů strojového učení – podobně, jako tímto způsobem můžeme číst jakýkoli jiný druh dat,“ uvádí psycholog Johannes Eichstaedt z univerzity v Pensylvánii. Je jedním z autorů studie PNAS a spoluzakladatel World Well-Being Project– výzkumné organizace, která analyzuje, jak slova používaná na sociálních sítích odrážejí psychický stav uživatelů.
Pro zkoumání toho, zda používaný jazyk na Facebooku může předpovědět diagnózu deprese, potřebuje Eichstaedt a jeho kolegové přístup ke dvojímu druhu dat – na účtech sociálních médií a v elektronických záznamech o nemocech. V průběhu 26 měsíců se obrátili na více než 11 tisíc pacientů v Philadelphii a zeptali se jich, jestli by byli ochotní sdílet svoje zdravotní data a sedm let staré aktualizace statusu na Facebooku.
Svůj souhlas dalo kolem 1 200 pacientů. Od těch měli vědci k dispozici 114 medicínských záznamů, které poukazovaly na diagnózu deprese. Každý rok onemocní depresí přibližně každý šestý Američan. Aby tento poměr reprodukovali ve výzkumné populaci, vědci srovnali každou osobu s depresí s pěti osobami bez odpovídající diagnózy. Výzkumníci tak měli v závěru k dispozici výzkumný vzorek čítající 648 účastníků. Na základě více než půl milionu updatů Facebokových statusů těchto osob vědci označili nejčastější používaná slova a formulace, a vyvinuli algoritmus pro rozpoznání „jazykových markerů asociovaných s depresí.“
Zjistili tak, že lidé s depresí několik měsíců před klinickou diagnózou více komunikují v ich-formě a používají více slov, které odrážejí odcizení a samotu. Tréninkem algoritmu byli autoři schopní předpovídat budoucí nástup deprese až tři měsíce předem.
Pozorování, že depresivní osoby používají často ich-formu, souhlasí s výsledky předcházejících studií. Jde však o první výzkum, kde je používaný jazyk na Facebooku srovnáván s diagnózami na základě klinických záznamů. „To je důležitý pokrok,“ říká Matthias Mehl, psycholog na Univerzitě v Arizoně, „předpovědi ale nejsou dokonalé.“ Pravděpodobnost správného rozpoznání symptomů skutečné deprese je vyšší než pravděpodobnost falešného poplachu – ale zdaleka to nepostačuje na ustavení formální diagnózy.
Potíže s ochranou dat
Základním předpokladem pro výzkumy je, aby uživatelé byli ochotní nechat analyzovat svoje vyjádření v sociálních médiích. Právě to by mohlo být obtížné, vzhledem k mnoha skandálům s ochranou dat na Facebooku. I když osoby dají souhlas, může být prediktivní schopnost vylepšena, pokud se informace kombinují s jinou formou dat – například se srdeční frekvencí, aktivitou nebo spánkem. Právě to je stále častěji zaznamenávané pomocí oblékatelné elektroniky – wearables.
V současnosti se diskutuje o morálních a etických hodnotách velkých technologických firem. Jenom stěží je možné si představit, že podobný screeningový nástroj bude v blízké době představen na Facebooku nebo v jiných sociálních médiích.
Zdroj: Wired
video