Konec oprav starších vozidel: Evropská komise připravuje kontroverzní regulaci – skončí provozuschopná auta na šrotišti?

V rámci návrhu legislativy se objevuje nový termín: vozidlo s ukončenou životností

Do budoucna připravovaná regulace, která je dílem Evropské komise a nyní ji čeká schvalovací proces v Evropském parlamentu a Radě, zavádí nový termín: "End of Life Vehicle – ELV". Volně přeloženo jde o vozidlo na konci či s ukončenou životností.

Do této kategorie podle návrhu nařízení spadají všechna vozidla, u nichž došlo k poruše některé z hlavních komponent: motoru, převodovky, brzd nebo řízení, a které jsou považovány za staré. Potenciálně jde tedy o vozidla s průměrným stářím 15 let. Jakmile budou taková vozidla označena jako ELV, tedy s ukončenou životností, nebudou moci být podrobena zásadnějším opravám (!) a velmi pravděpodobně je tak čeká vyřazení z provozu a sešrotování.

Ambiciózní program Evropské komise "Fit for 55"

Jde tedy o další významně omezující regulaci provozu vozidel s tradiční pohonem, která cílí k milníku roku 2035. To je termín, kdy v regionu Evropské unie nastane zákaz registrace vozidel ze spalovacími motory na dieselová či benzinová paliva. Výjimku by měla tvořit vozidla, spalující potenciální syntetická paliva.

Mezi průběžné cíle patří "Fit for 55", který usiluje o snížení emisí v roce 2030 o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990. Realita však značně zaostává, neboť zavádění vozidel s nízkými nebo nulovými emisemi v EU ani zdaleka nenaplňuje očekávání a v jednotlivých členských státech se značně liší.

A to už vůbec nemluvíme o dopadu na evropské automobilky, které se s přechodem na elektromobilitu potýkají s vážnými ekonomickými problémy a nejsou schopny držet krok s levnou čínskou konkurencí.

Jádro sporu: klasifikace vozu "s ukončenou životností"

Až by se mohlo zdát, že to, čeho Evropská komise není schopna dosáhnout nabídkou lepší alternativy, jejíž výhody by cítila převážná většina zákazníků-motoristů, nakonec docílí donucovacími prostředky. Například ve Španělsku je v současnosti průměrné stáří vozidel přes 14 let a více než 47 % je dokonce starších než 15 let.

U nás je to ještě více. Podle nedávné informace od Svazu dovozců automobilů je průměrné stáří vozového parku v Česku 16 let. A starší vozidla mají už jen v Estonsku (16,8 roku) a Řecku (17,0 roku). A právě toto přimělo Evropskou komisi navrhnout opatření, zaměřená na omezení životnosti automobilů.

Nařízení má stanovit podmínky, za kterých bude vozidlo označeno za ELV, tedy s ukončenou životností. Mělo by jít o vozidla, prokazující rozsáhlá poškození. Prakticky to znamená, že na vozidle se provádělo řezání, sváření, vznikl na něm požár, bylo poškozeno vodou či vykazuje nevratné technické závady.

A teď pojďme opět do praxe: český řidič jistě zná klasický problém stabilizačních tyčí, takzvaných "kostí", které jsou součástí většiny podvozkových konstrukcí moderních vozů. Jejich výměna po pár letech ovšem znamená, že bez rozříznutí kvůli zkorodovaným šroubům často vůbec nejdou demontovat. Znamená to, že takové vozidlo bude označeno za ELV? To snad ne.

Dopad na servisy a trh s náhradními díly

Sporné tedy je, že vozidlo, které vyžaduje výměnu zásadnějších dílů nebo u něhož náklady na opravu převyšují jeho tržní hodnotu, by mohlo být rovněž klasifikováno jako ELV, tedy s ukončenou životností.

Vyvolává to obavy ohledně možného dopadu na dílenský sektor, ale také zachování klasických automobilů. Návrh sice nenutí majitele, aby se svých vozidel zbavovali, ale zpochybňuje budoucnost oprav, prodeje vozidel a jejich provozování. Spousta nejasností je také ohledně veteránů a "young timerů".

Návrh nového nařízení EU o automobilech, který je součástí širší strategie EU v oblasti životního prostředí, představuje mnohostranný problém. Jeho cílem sice je podpořit čistší budoucnost, ale vyvolává otázky ohledně jeho důsledků pro majitele vozidel, automobilový průmysl a zachování automobilového dědictví.

Logika se vytrácí: zvítězí donucovací prostředky?

V případě ratifikace návrhu opatření by to také mohlo znamenat, že zcela provozuschopná vozidla (včetně klasických automobilů) by skončila na šrotišti. A to i přesto, že emise CO₂, produkované při provozu vozidla na fosilní paliva, by byly celkově mnohem nižší, než emise vznikající při výrobě nového automobilu bez rozdílu typu pohonu, který by jej nahradil; paradoxně ať už poháněného elektřinou či spalováním.

Kromě toho by měla být k dispozici syntetická, takzvaná e-paliva, která by mohla být použita jako kompatibilní náhradní alternativa pro stávající motory. Ta by pomohla udržet starší vozidla v provozu a pomohla rychleji dosáhnout "čisté nuly" emisí.

Zdroj: Euro Weekly, WA, SDA