Za klíčové pro řešení těchto výzev jsou považovány digitální zdravotnické technologie, které už dnes mají potenciál změnit způsob poskytování zdravotnických služeb a podporovat zdraví a pohodu stovek milionů občanů.
Udržitelná implementace digitálních technologií, jak do specifických klinických prostředí, tak do národních zdravotnických systémů, však postupuje pomalu.
Rozhodující roli hrají v pomoci pacientům při efektivním používání digitálních zdravotnických technologií zdravotníci. Na všech mezinárodních úrovních je proto často zdůrazňována potřeba zlepšit digitální kompetence zdravotnických pracovníků a občanů. Jedině tak mohou obě strany digitální technologie účelně využívat.
Dobře nastavené lékařské vzdělávání a efektivní kultura učení mohou vést ke smysluplné digitalizaci zdravotní péče. Aby však bylo možné účinně zavést příslušná témata, měly by být zohledněny potřeby klíčových zainteresovaných stran a stav vzdělávacího systému.
Na záměry rozvoje kompetencí v oblasti eHealth a jejich implementace do zdravotnického kurikula jsme se ptali Mgr. Jiřího Vévody, Ph.D., děkana Fakulty zdravotnických věd University Palackého v Olomouci.
Bývá digitalizace zdravotnictví a rozvoj eHealth předmětem zájmu a obsahem diskusí při výuce posluchačů Fakulty zdravotnických věd? Vyjadřují posluchači zájem o rozvoj digitálních dovedností?
Digitalizace a rozvoj eHealth je velkým tématem ať už během výuky, tak vědecké činnosti na FZV UPOL. S dramatickým rozvojem digitálních technologií je toto téma pro oblast zdravotnictví naprosto nezbytné. V každém nabízeném studijním programu (pregraduálním i postgraduálním) se digitální technologie v nějaké formě objevují. Z pohledu vědy a výzkumu jsou digitální technologie zařazeny v námi nabízeném doktorském studijním programu „Ošetřovatelství“ nebo v nově připravovaném programu „Ochrana a podpora zdraví“. Naprosto nezbytné je využití digitálních technologií v souvislostí s epidemiologickou situací v populaci a v rámci surveillance onemocnění, kde se nabízí využití zdánlivě neslučitelného např. geoinformačních technologií. S FN Olomouc probíhá spolupráce na poli mHealth, informačních systémů (jejichž součástí je i EHR) a kybernetické bezpečnosti.
Zaměřili jste se už při výuce v bakalářských a magisterských programech na některou ze specifických oblastí digitalizace, např. podporu diagnostiky s využitím AI, telekonzultace, telemonitoring, vedení elektronické dokumentace a elektronický záznam pacienta (EHR)?
V bakalářských i magisterských studijních programech se zaměřujeme na praktickou znalost některých informačních systémů, se kterými se mohou studenti během studijní praxe a posléze po nástupu do zaměstnání setkat. Tato problematika je poměrně rozsáhlá, neboť do ní spadá např. GDPR či právě zmiňované elektronické vedení dokumentace. Některé z předmětů jsou přímo oborově zaměřeny. Studenti programu Radiologická asistence se v úzké spolupráci s FNOL naučí pracovat a využívat systém PACS (Picture archiving and communication system), který mimo další funkcionality umožňuje sdílení obrazových informací prostřednictvím sítě, a tedy rychlý přístup zdravotníka k obrazové dokumentaci z různých modalit.
Ve výuce bakalářských studijních programů „všeobecné ošetřovatelství, pediatrické ošetřovatelství a zdravotnické záchranářství“ jsou témata elektronického dokumentování ošetřovatelské péče a využívání nových trendů v elektronickém zdravotnictví, telenursing – telekonzultace a telemonitoring v ošetřovatelství a ošetřovatelské péči součástí výuky již od 1. ročníku. Ve 2. ročníku se těmto tématům věnuje samostatný předmět Zdravotnická dokumentace, kde se na výuce podílí i odborníci z CVT FN Olomouc a seznamují studenty s elektronickými informačními systémy, používanými v klinické praxi poskytovatelů zdravotních služeb.
Podobné to je u magisterského studijního programu "Ošetřovatelská péče v interních oborech" a u magisterského studijního programu „Zobrazovací technologie v radiodiagnostice“, kde jsou obdobná témata také zařazena v samostatném předmětu Zdravotnická dokumentace. Zároveň je téma věnované vedení elektronické dokumentace a EHR součástí každé praktické výuky, realizované v klinické praxi ve všech námi garantovaných studijních programech.
Zamýšlíte využít prostředky z NPO (Národního plánu obnovy) k rozvoji některého ze studijních programů směrem k rozvoji digitálních dovedností zdravotnických profesionálů?
V rámci nově připravovaného doktorského studijního programu „Ochrana a podpora zdraví“ jsou digitální technologie jejich nezbytnou součástí. Nutnost využití těchto technologií jako nástroje pro analýzu a vyhodnocení epidemiologické situace v populaci jsme teď viděli během pandemie Covid-19 a i do budoucna bude tato složka naprosto kruciální pro efektivní boj s nemocemi, případně pro efektivní nastavení preventivních opatření.
Dále bylo naším záměrem z NPO akreditovat navazující magisterský studijní program, který by se přímo zaměřoval na samotnou podstatu Digitalizace ve zdravotnictví. To znamená propojení světa zdravotnického a světa IT. Je totiž celkem běžné, že si tyto dva specifické světy nerozumějí. Až na několik čestných výjimek, samozřejmě.
Cílem tohoto studijního programu bude tyto dva světy nejen přiblížit, ale vytvářet synergie, které se budou vzájemně potencovat. Studenty bakalářských programů IT integrovat do zdravotnictví a seznámit je se zdravotnickým systémem tak, aby si oba světy vzájemně porozuměly. S velkým politováním však musím konstatovat, že z kapacitních a prostorových důvodů, s nimiž se naše fakulta v současnosti potýká, bychom nebyli schopni dodržet podmínky NPO. Nicméně v tomto progresivním studijním programu vidíme velký potenciál a pracujeme na něm mimo NPO.
Velmi silně vyznívá potřeba dalšího vzdělávání zejména u zdravotníků v primární péči. Právě tam by zvýšená efektivita z aplikace robustní digitální podpory přinesla největší benefit v posílení dostupnosti a rovného přístupu ke zdravotní péči. Budete rozvíjet programy celoživotního vzdělávání a hledáte postupy, jak motivovat poskytovatele v primární péči k jejich využití?
V této chvíli si nejsem jist, zda v rámci CŽV budeme něco takového nabízet. Nicméně motivace k využívání digitálních technologií je už během studia na FZV u všech posluchačů, jelikož tyto technologie jsou nedílnou součástí každodenní praxe ve zdravotnických zařízeních, která se sama rozhodla jít touto cestou. Z čehož vyplývá naprostá nutnost toto zohlednit jak v pregraduálním, tak postgraduálním studiu.
Je potřeba si uvědomit, že otázka nestojí tak, zdali chceme využívat digitální technologie ve zdravotnictví, ale pouze jak efektivně je, jakožto nástroje, budeme schopni využít a jak účinně budou využívány ve prospěch pacienta/klienta. Vzhledem k nutnosti zefektivnění administrativy a komunikace mezi pacientem/klientem – lékařem – zdravotnickým zařízením. Nedílnou součástí v tomto ohledu je i forma osvěty a šíření povědomí, souvisejícího s touto problematikou. Trend ať už ve světě, tak i u nás je v tomto ohledu naprosto jasný.
Za Chip - Digital Health - se ptal Martin Doležal
Mgr. Jiří Vévoda, Ph.D.
V čele Fakulty zdravotnických věd UP stojí jako její historicky čtvrtý děkan od 1. srpna 2021. Už dříve byl proděkanem pro vědu, výzkum a celoživotní vzdělávání, po zvolení tehdejšího děkana Martina Procházky rektorem UP byl pověřen vedením fakulty. Jiří Vévoda na Univerzitě Palackého působí od završení doktorského studia sociálního lékařství v roce 2010, jeho domovským pracovištěm je Ústav společenských a humanitních věd FZV UP. Byl také členem fakultního i univerzitního akademického senátu a předsedou ekonomické komise AS UP. Vedle výuky se odborně zaměřuje zejména na psychosociální rizika ve zdravotnictví a motivaci a pracovní spokojenost zdravotnického personálu. Má manažersko-ekonomické pracovní zkušenosti, pracoval pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu a také na Ministerstvu zdravotnictví.
