Platí majitelé iPhonů za Uber víc než ostatní?

Celá záležitost se rozhořela koncem roku 2024, kdy se po sociálních sítích rozšířil příspěvek z účtu @seriousfunnygy na platformě X (dříve Twitter). Příspěvek upozorňoval na možnost, že uživatelé iPhonů platí za stejné jízdy více než ti, kteří používají jiná zařízení.

Debata rychle přitáhla pozornost ministra pro spotřebitelské záležitosti Pralhada Joshiho, který v lednu pověřil indický Ústřední úřad pro ochranu spotřebitele (CCPA), aby zahájil šetření a požádal společnosti Uber a Ola o vyjádření k těmto obviněním.

Přesvědčivé vyvrácení podezření?

Během několika dnů po zahájení šetření společnost Uber v rozhovoru pro agenturu Reuters popřela, že by praktikovala rozdílnou cenotvorbu. Ve středu ministr Joshi informoval indický parlament, že jak Uber, tak Ola ve svých oficiálních odpovědích na dotaz CCPA popřely, že by používaly cenovou diskriminaci podle typu zařízení zákazníka.

Tato prohlášení však zjevně ministra ani úřady nepřesvědčila. Joshi v odpovědi na parlamentní otázku uvedl, že celá záležitost byla předána k dalšímu vyšetřování. Důvody této nedůvěry zatím nebyly veřejně specifikovány.

Proč právě iPhone?

I kdyby se potvrdilo, že společnosti provozující sdílenou přepravu skutečně účtují uživatelům iPhonů vyšší ceny, dopad na indické občany by byl minimální. Na indickém trhu totiž dominují jednoduché mobilní telefony a levné přístroje s operačním systémem Android.

Zařízení od Applu jsou pro většinu Indů příliš drahá. Podle analytické firmy Canalys získal v Indii Apple v posledním čtvrtletí roku 2024 jedenáctiprocentní podíl na trhu chytrých telefonů. Poprvé se dostal do pátého místa žebříčku prodejů s celkem čtyřmi miliony prodaných kusů.

Pokud tedy přepravní společnosti skutečně hledají způsoby, jak některé uživatele přimět platit víc, zaměřují se na ty nejbohatší - na majitele iPhonů. To může být důvodem, proč chce ministr celou záležitost důkladně prošetřit.

Diferencovaná tvorby cen, tedy účtování různých cen různým zákazníkům za stejnou službu na základě jejich předpokládané platební schopnosti, je kontroverzní praktikou. Vyvolává pochopitelně otázky o férovosti a transparentnosti. Zatímco společnosti argumentují, že jejich cenové algoritmy jsou založeny na faktorech jako poptávka, nabídka a dopravní podmínky, spotřebitelé a regulační orgány mají obavy, že složité algoritmy mohou být využívány k maximalizaci zisku na úkor některých skupin zákazníků.

Zdroj: X, Sansad, The Register, Canalys