Telemedicína a její cesta k českým pacientům
Před dlouhými pěti lety vláda schválila Národní strategii elektronického zdravotnictví. Telemedicína v ní našla své místo, Strategie vytýčila nezbytné kroky k prosazení telemedicínských postupů do prostředí českého zdravotnictví. Dlouho diskutovaný a nově přijatý zákon o elektronizaci zdravotnictví se spokojil s příslibem vzniku technické základny eHealth, další posun v deklaraci pravidel k intenzivnímu rozšíření telekonzultací, telediagnostiky nebo telemonitoringu se nekonal.
V takto improvizovaných podmínkách táhnou českou telemedicínu alespoň na dohled evropského standardu zatím zejména soukromé subjekty. V posledních měsících se snad začíná rýsovat změna. V režii Ministerstva zdravotnictví zahájila činnost Pracovní skupina pro telemedicínu.
V srpnu letošního roku proběhlo první jednání Pracovní skupiny pro telemedicínu Ministerstva zdravotnictví ČR (PST MZČR). Vedle zastoupení sekcí ministerstva, některých odborných společností a zdravotních pojišťoven byli přizváni i zástupci pacientů, Asociace sociálních služeb a Ministerstva financí, představitelé některých pracovišť z akademické sféry, realizujících telemedicínské projekty.
Národní telemedicínské centrum navrhlo kroky dalšího postupu pro nasazení digitální medicíny do české klinické praxe. | Zdroj: PST MZČR
Úvodní schůzka měla v podstatě informativní povahu bez zásadních závěrů a formulace dalších kroků. Druhá schůzka proběhla v září, její součástí byly prezentace subjektů, které často v rámci veřejných vystoupení sebe sama představují jako metodické lídry.
Nejprve představil ing. Knížek za VZP ČR Koncepci rozvoje telemedicíny v ČR. Na první pohled se zdá, že VZP ČR bude nadšeně pokračovat v dosavadním voluntarismu pilotních projektů, na jejichž konci bylo vždy nadšené hodnocení přínosů bez kontinuity a trvalého benefitu pro celý systém, zejména pro pacienty. Má jasno, jak by měla vypadat podpůrná platforma pro telemedicínu a co by měla zahrnovat z technicko-organizačního pohledu. Má připraven koncept kvalifikačního procesu služeb, tzv. inovační trychtýř, se čtyřmi předprojektovými fázemi. Po nich bude následovat projekt a na závěr návrh modelu úhrady. Časový harmonogram předpokládá, že k hodnocení pilotních projektů dojde v druhém pololetí roku 2023.
Příspěvek Konkrétní řešení v praxi přednesl prof. Táborský z Národního telemedicínského centra (NTMC) při Fakultní nemocnici Olomouc. V úvodu mile překvapila tabulka požadavků odborných společností, zpracovaná do přijatelné hloubky, akceptovatelná jako věcné východisko, nahrazující předprojektové klasifikační fáze. Následovaly zodpovědně zpracované a na pohled velmi rozsáhlé tabulky kompetenčního modelu a transferů dobrých praxí ze zemí EU.
Na třetím jednání Pracovní skupiny v listopadu v úvodu zazněla informace o finanční podpoře EU prostřednictvím nástroje Recovery and Resiliance Facility, v ČR označeném jako Národní plán obnovy. Reformní projekt k telemedicíně předpokládá realizaci metodického a legislativního zázemí pro telemedicínu, realizaci pilotních programů a podpůrný IT systém. V diskusi zazněl apel na bezodkladné řešení legislativních pravidel, která umožní zařazení telemedicíny do praxe. V první řadě považují členové Pracovní skupiny za potřebné řešit v souvislosti s telemedicínskými postupy certifikaci zdravotnických prostředků. K zahájení interních jednání o legislativní podpoře telemedicíny zamýšlí Pracovní skupina dospět v lednu roku 2022.
Při souhrnném posouzení dosavadních jednání ale vyvstává řada otázek
Koncept podpůrné platformy a ekosystému pro českou telemedicínu. | Zdroj: PST MZČR
Má VZP ČR z pozice zdravotní pojišťovny hrát úlohu metodického lídra technologických inovací? Má být účastníkem projektů VVI? Je skutečně účelné čekat 18 měsíců na výsledky pilotních projektů a potom dalších 18 měsíců na uzavření dohodovacích řízení o seznamu výkonů? Není vhodnější cesta diskuse odborných společností s nositeli kompetencí z už realizovaných projektů? Nebude možné model alespoň několika prvotních a nejméně zpochybnitelných výkonů telemedicíny a jejich úhradových mechanismů odvodit z této diskuze a rychle uvést do praxe?
Stejně tak obsáhlý je výčet transferů dobrých praxí zemí EU do systému v podání NTMC: máme-li k dispozici tak velké množství výstupů, bude nezbytné absolvovat zahajovací kroky ve formě modelů spolupráce, koncepce posuzovacího procesu, realizace pilotních projektů tak, jak v závěru prezentace NTMC v návrhu dalšího postupu předpokládá?
Poskytovatelé služeb telemedicíny, kteří se pohybují v prostředí českého zdravotnictví, už delší dobu ve veřejných debatách vybízí státní správu k některým zcela konkrétním krokům. Z pohledu právního rámce cítí potřebu zakotvení distanční péče v zákoně o zdravotních službách. V oblasti technické podpory postrádají národní standard interoperability, formáty výměny dat a předvídatelné standardy kyberbezpečnosti.
Návrh harmonogramu evaluace telemedicínských řešení podle VZP. | Zdroj: PST MZČR
K obecnému přijetí telemedicíny jako přirozené součásti zdravotního systému by také přispěla cílená a efektivní edukace pacientů i zdravotnických profesionálů. K řešení uvedených podnětů z konkrétní praxe se zatím Pracovní skupina přibližuje pouze v záměru interních jednání s právníky.
Doufejme, že nadechnutí telemedicíny bude hlubší, než to zatím vypadá. Snad Pracovní skupina naruší pověstný rozvážný přístup státní správy a prorazí bariéry, které brání výstupům mnoha zajímavých projektů najít cestu k pacientům. Stojí za úvahu, jestli součástí Pracovní skupiny nemá být více praktikujících poskytovatelů telemedicínských služeb. Namátkou můžeme uvést Euroclinicum, uLékaře nebo Medevio. Jejich činorodost by mohla pomoci přetavit hloubavá zamyšlení v akce.
Martin Doležal
7 foto
