Potřebný finanční impuls pro přiblížení úrovně digitálního zdravotnictví Česka evropským standardům by zčásti mohly poskytnout dotace z Recovery and Resilience Facility, podpůrného nástroje EU na oživení hospodářství členských států z dopadů epidemie COVID-19. Česká exekutiva uvedený nástroj pojmenovala jako Národní plán obnovy (NPO) a jednotlivé resorty vyzvala k formulaci potřebných reforem.
Pověřené složky Ministerstva zdravotnictví navázaly na dřívější strategické aktivity a stanovily do NPO následující priority, vtělené do klíčových reforem:
– Posílení interoperability informačních systémů a standardů sdílení zdravotnických informací.
– Zajištění kybernetické bezpečnosti v rámci resortu.
– Dokončení centrální infrastruktury elektronického zdravotnictví.
– Rozšíření spektra digitálních služeb pro potřeby resortu.
– Podpora nástrojů telemedicíny jako běžné součásti zdravotní péče.
– Rozvoj kompetencí Ministerstva zdravotnictví zapojením externích zdrojů prostřednictvím Národního centra elektronického zdravotnictví.
Prioritní reformy, jejichž finanční rámec se zpravidla pohybuje v řádech stovek milionů, doplnily dílčí projekty, soustředěné na konkrétní problematiky. V jejich případě finanční rámce dosahují „pouze“ na desítky milionů.
– Ucelené řešení otevřeného přístupu k informacím: portál elektronického zdravotnictví.
– Posílení informační podpory orgánů hygienické služby.
– Rozvoj sdílení informací v řešení eRecept.
– Vzdělávací programy pro zvyšování kvality a efektivity využívání služeb elektronického zdravotnictví zdravotnickými profesionály.
– Rozvoj technologické platformy registrů Národního zdravotního informačního systému, modernizace vytěžování obsahu zdravotnických registrů.
– Prosazení zásad, pravidel a postupů v sekundárním využití zdravotních dat.
– Digitalizace systému zdravotní péče o pacienty se vzácnými chorobami.
Celkový rozsah podpory pro digitální transformaci českého zdravotnictví z původně přislíbených 4,2 miliard Kč postupně klesal k necelým třem miliardám Kč. Vzhledem k nejasným mechanismům řízení programu momentálně nejsou rámce a okruhy financování stanoveny zcela transparentně.
Z rychlého pohledu se zaměření reforem a projektů digitalizace zdravotnictví může jevit inovativně a perspektivně. Ve skutečnosti však jde o řešení, ve kterých české zdravotnictví ostudně klopýtá a zaostává. Předchozí i současní věrozvěsti digitalizace zdravotnictví je ve svých programech slibovali zdravotnické veřejnosti a občanům už vícekrát. Málokdy ale dokázali mobilizovat potřebnou podporu, zajistit zdroje a jejich realizaci dokončit.
Také nyní můžeme s napětím sledovat, jestli se v nestabilním organismu Ministerstva zdravotnictví najdou orgány s dostatečnými kompetencemi a schopnostmi využít disponibilní finanční prostředky účelným způsobem a pokročit v realizaci nástrojů digitalizace.
Opakovaně jmenovaný a rezignující ministr Vojtěch v prosinci 2021 prezentoval naprosto nový orgán, Národní radu elektronického zdravotnictví, a v rámci ustavujících zasedání pro ni vytyčil pozici a stanovil cíle.
| Zdroj: MZ ČR
Zdánlivě nudný byrokratický model skrývá prvek napětí v dynamice a detailech: vládní zmocněnec pro informační technologie nyní veřejně pochybuje o své existenci, vzniká nová organizační struktura ministerstva zdravotnictví, změnu lze očekávat i u organizačních složek Ministerstva vnitra.
V modelu nejsou uvedeni zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí, ani Ministerstva pro místní rozvoj. Má-li financování reforem a projektů digitalizace zdravotnictví získat obecnou podporu a vstřícné přijetí, musí překonat politickou rivalitu a dosavadní bezduchou izolaci resortů, jejichž spolupráce je zcela nezbytná.
Zdravotnictví a sociální péče mají značné oblasti překryvu jak v aspektu finančním, tak občanskoprávním. Kraje jsou zřizovateli podstatné části ústavní péče a ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami formují síť ambulantní péče. Navíc významné finanční zdroje do oblasti digitalizace a kybernetické bezpečnosti plynuly v minulosti z programů EU fondů OPZ a IROP.
Doufejme, že další nové vedení Ministerstva zdravotnictví pochopí upozornění OECD a věnuje dostatek politické pozornosti tomu, aby získalo k součinnosti všechny potřebné aktéry. Pro občany i zdravotnickou veřejnost také dobře realizovalo mnohokrát přislíbenou digitální podporu, a rychle a účelně využilo zdroje z fondů Evropské unie.
Martin Doležal
Poznámka: Martin Doležal je senior konzultant pro oblast digitalizace zdravotnictví v renomovaných poradenských firmách. Dlouhodobě se věnuje politikám, strategiím a projektům v eHealth.
