Přejít k hlavnímu obsahu

Podle OECD digitalizace zdravotnictví v Česku zaostává za průměrem EU

Jiří Palyza 07.02.2022
info ikonka
Zdroj:

V hlavních zjištěních aktuálně zveřejněného Zdravotního profilu České republiky označuje OECD digitalizaci zdravotnictví za klíčový strategický cíl, vyžadující politickou pozornost a značné investice. České eHealth by mohly rozhýbat rychlé investice z Národního plánu obnovy.

Potřebný finanční impuls pro přiblížení úrovně digitálního zdravotnictví Česka evropským standardům by zčásti mohly poskytnout dotace z Recovery and Resilience Facility, podpůrného nástroje EU na oživení hospodářství členských států z dopadů epidemie COVID-19. Česká exekutiva uvedený nástroj pojmenovala jako Národní plán obnovy (NPO) a jednotlivé resorty vyzvala k formulaci potřebných reforem.

Pověřené složky Ministerstva zdravotnictví navázaly na dřívější strategické aktivity a stanovily do NPO následující priority, vtělené do klíčových reforem:

– Posílení interoperability informačních systémů a standardů sdílení zdravotnických informací.
– Zajištění kybernetické bezpečnosti v rámci resortu.
– Dokončení centrální infrastruktury elektronického zdravotnictví.
– Rozšíření spektra digitálních služeb pro potřeby resortu.
– Podpora nástrojů telemedicíny jako běžné součásti zdravotní péče.
– Rozvoj kompetencí Ministerstva zdravotnictví zapojením externích zdrojů prostřednictvím Národního centra elektronického zdravotnictví.

Prioritní reformy, jejichž finanční rámec se zpravidla pohybuje v řádech stovek milionů, doplnily dílčí projekty, soustředěné na konkrétní problematiky. V jejich případě finanční rámce dosahují „pouze“ na desítky milionů.

–  Ucelené řešení otevřeného přístupu k informacím: portál elektronického zdravotnictví.
–  Posílení informační podpory orgánů hygienické služby.
–  Rozvoj sdílení informací v řešení eRecept.
–  Vzdělávací programy pro zvyšování kvality a efektivity využívání služeb elektronického zdravotnictví zdravotnickými profesionály.
–  Rozvoj technologické platformy registrů Národního zdravotního informačního systému, modernizace vytěžování obsahu zdravotnických registrů.
–  Prosazení zásad, pravidel a postupů v sekundárním využití zdravotních dat.
–  Digitalizace systému zdravotní péče o pacienty se vzácnými chorobami.

Celkový rozsah podpory pro digitální transformaci českého zdravotnictví z původně přislíbených 4,2 miliard Kč postupně klesal k necelým třem miliardám Kč. Vzhledem k nejasným mechanismům řízení programu momentálně nejsou rámce a okruhy financování stanoveny zcela transparentně.

Z rychlého pohledu se zaměření reforem a projektů digitalizace zdravotnictví může jevit inovativně a perspektivně. Ve skutečnosti však jde o řešení, ve kterých české zdravotnictví ostudně klopýtá a zaostává. Předchozí i současní věrozvěsti digitalizace zdravotnictví je ve svých programech slibovali zdravotnické veřejnosti a občanům už vícekrát. Málokdy ale dokázali mobilizovat potřebnou podporu, zajistit zdroje a jejich realizaci dokončit.

Také nyní můžeme s napětím sledovat, jestli se v nestabilním organismu Ministerstva zdravotnictví najdou orgány s dostatečnými kompetencemi a schopnostmi využít disponibilní finanční prostředky účelným způsobem a pokročit v realizaci nástrojů digitalizace.

Opakovaně jmenovaný a rezignující ministr Vojtěch v prosinci 2021 prezentoval naprosto nový orgán, Národní radu elektronického zdravotnictví, a v rámci ustavujících zasedání pro ni vytyčil pozici a stanovil cíle.

2021-model-rizeni-digitalizace

| Zdroj: MZ ČR

Zdánlivě nudný byrokratický model skrývá prvek napětí v dynamice a detailech: vládní zmocněnec pro informační technologie nyní veřejně pochybuje o své existenci, vzniká nová organizační struktura ministerstva zdravotnictví, změnu lze očekávat i u organizačních složek Ministerstva vnitra.

V modelu nejsou uvedeni zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí, ani Ministerstva pro místní rozvoj. Má-li financování reforem a projektů digitalizace zdravotnictví získat obecnou podporu a vstřícné přijetí, musí překonat politickou rivalitu a dosavadní bezduchou izolaci resortů, jejichž spolupráce je zcela nezbytná.

Zdravotnictví a sociální péče mají značné oblasti překryvu jak v aspektu finančním, tak občanskoprávním. Kraje jsou zřizovateli podstatné části ústavní péče a ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami formují síť ambulantní péče. Navíc významné finanční zdroje do oblasti digitalizace a kybernetické bezpečnosti plynuly v minulosti z programů EU fondů OPZ a IROP.

Doufejme, že další nové vedení Ministerstva zdravotnictví pochopí upozornění OECD a věnuje dostatek politické pozornosti tomu, aby získalo k součinnosti všechny potřebné aktéry. Pro občany i zdravotnickou veřejnost také dobře realizovalo mnohokrát přislíbenou digitální podporu, a rychle a účelně využilo zdroje z fondů Evropské unie.

Martin Doležal

Poznámka: Martin Doležal je senior konzultant pro oblast digitalizace zdravotnictví v renomovaných poradenských firmách. Dlouhodobě se věnuje politikám, strategiím a projektům v eHealth.


Máte k článku připomínku? Napište nám

Sdílet článek

Mohlo by se vám líbit








Všechny nejnovější zprávy

doporučujeme