Unikátní český projekt telemedicíny monitoroval zdraví dětských pacientů

Neznamená to ale, že by se v oblasti telemedicíny u nás před covidovou pandemií žádné aktivity nevyvíjely. Naopak, i v dobách relativního klidu vznikaly v Česku velmi zajímavé vědecké projekty, spojené s vývojem, nasazením a využitím telemedicínských nástrojů v reálném provozu.

Jedním z nich byl poměrně rozsáhlý projekt více než ročního monitoringu a diagnostiky fyziologických funkcí dětských pacientů. Od května 2018 do října 2019 probíhal vzdálený monitoring a související diagnostické činnosti. Cílem bylo jednak otestovat nástroj pro telemedicínu, ale také získat data a praktické zkušenosti pro včasné zachycení respiračních onemocnění, obezity a případných kardiovaskulárních onemocnění u dětských pacientů.

Ověření telemedicínského řešení probíhalo pod dohledem MUDr. Radima Dudka, ředitele Odborného léčebného ústavu v Metylovicích (OLÚM). U rozsáhlého vzorku 513 dětí se pod dohledem pověřeného lékaře OLÚM pravidelně sledovaly hodnoty krevního tlaku, tělesné teploty, tělesné hmotnosti, dechových funkcí, glykémie, nasycení krve kyslíkem, srdeční činnosti (EKG) a úrovně pohybové aktivity. Naměřená data byla převáděna do zdravotní dokumentace jako ucelený záznam o zdravotním stavu pacienta.

| Zdroj: Surface/Unsplash

Autoři výzkumu na případech jednotlivých dětských pacientů dokumentovali nesporný pozitivní dopad vzdáleného dohledu na jejich zdraví. Zároveň konstatovali i potřebu rozšiřování vzdělávání středního zdravotnického personálu o nové digitální dovednosti.

Parametry projektu: monitoring a diagnostika fyziologických funkcí dětských pacientů

O průběhu tohoto unikátního projektu telemedicíny v Česku jsme měli šanci si s MUDr. Radimem Dudkem pohovořit.

Vnímal jste telemedicínu a telemonitoring od počátku jako příležitost? Pohlíželi jste na ni v minulosti s důvěrou?

K aktivnímu zapojení do projektu mě ovlivnily tři faktory. Za prvé to byla profese mého otce, která ve mě vzbudila náklonnost k elektronice. Druhou motivací bylo nadšení z 15 let starého projektu francouzské firmy, zahrnujícího mnoho přístrojů do sledování pacientů, např. oxymetru, tlakoměru, váhy a EKG. Třetím faktorem, který mě motivoval, byl 10 let starý projekt v Kanadě, udivující možností spolehlivě realizovat vyšetření až na stokilometrovou vzdálenost, zapojující nelékařské profese s vysokou profesionalitou obsluhy. Proto jsem do projektu šel od počátku s důvěrou a nadšením.

Zatím jste měl možnost v praxi ověřit přínos telemonitoringu. Motivuje Vás to k rozšíření aktivit, např. směrem k telekonzultacím nebo teleedukaci?

Jedině tak to má dlouhodobý význam, pacient a rodina musí mít blízký kontakt, zvyšuje to motivaci k dodržení opatření. Pravidelná telekonzultace ve vyšší frekvenci má větší přínos, než návštěva v ambulanci jednou za tři měsíce. Pro kombinaci přístupů musí být vytvořeny průchozí, spolehlivé a bezpečné cesty a kanály kontaktu lékaře s pacientem. Dojde-li k vyšší frekvenci intervencí, stačí k motivaci pacienta pět až deset minut. Propojení monitoringu s edukací a konzultacemi nezprostředkuje jenom sběr dat. Ovlivní stav a přístup pacienta, psychosomatický faktor hraje významnou roli.

Pokud byste měl možnost uplatnit výše popsaný ideální koncept nástrojů telemedicíny, kde vidíte největší přínos? Je to bezpečí, dostupnost, efektivní organizace činnosti, úspory, nebo něco jiného?

Aplikace uceleného systému bude zpočátku náročnější na čas lékaře. Výsledkem ale bude vyšší efektivita jeho práce a úspory na nákladech zdravotního pojištění. Vezměme například možnost diferenciace frekvence vyšetření podle stavu klienta, řízení vhodné a účelné frekvence kontaktů. To přinese vyšší pravděpodobnost kontaktu pacienta s lékařem a zprostředkovaně přispěje k dostupnosti péče.

Co bylo největší bariérou projektu, co vás nejvíce brzdilo nebo omezovalo?

Zapojení středního zdravotního personálu. Přibyla jim práce a nutnost spolehlivě a zodpovědně realizovat novou rutinu, zahrnující kontrolu korektního sejmutí dat, ověřené odeslání, přesnou komunikaci s dohledovým centrem.

Podařilo se Vám přeškolit dosavadní tým kolegů k novým rolím snadno? Nakazil jste je nadšením? Nechyběl Vám někdo k určité specifické roli?

Zpočátku jsem vnímal velkou nedůvěru. Nemohli jsme najít prostor, kdy a jak zabudovat nové rutiny do zažitého harmonogramu. Musel jsem dokazovat přínos metody, benefity z uplatnění výsledků. Během půl roku se podařilo vybrat a vychovat profesionály mezi mladšími zdravotními sestrami. V běžném životě neexistují lidé se schopností adoptovat digitální techniku a zapojit ji do zdravotnických dovedností. Neexistuje personál, který by byl veden k užití digitálních technologií.

Co dalšího jste postrádal? Co telemonitoringu nejvíc chybí ke snadné cestě za klientem?

Projekty se musí dostat do první linie, k praktickým lékařům a sestrám. I u nich musí vyrůst skupina lidí, která zná technologie a umí s nimi zacházet, věří jim a dokáže prezentovat výsledky pacientům a využít je v jejich prospěch. Důležitá je také schopnost kooperovat a podílet se na telemonitoringu v terénu. Z obvyklé úrovně kvalifikace zdravotnického personálu plyne nutnost doplnit modely vzdělávání zdravotnických oborů o digitální dovednosti.

Martin Doležal

Poznámka: Martin Doležal je senior konzultant pro oblast digitalizace zdravotnictví v renomovaných poradenských firmách. Dlouhodobě se věnuje politikám, strategiím a projektům v eHealth.