Podíl počítačů se systémem Windows na trhu se stále pohybuje kolem 75 %, což je bez debat významné číslo. Ale pokud to srovnáme s 90. lety, kdy to bylo ještě více než 95 %, je to docela velká ztráta. Dalo by se pochopit, kdyby si méně znalý člověk z těchto údajů udělal závěr, že Microsoftu postupně docházejí uživatelé.
Zatímco řada uživatelů přechází na MacOS, někteří lidé volí také Linux. Koneckonců různé distribuce, jako je například Mint, jsou velmi přístupné i úplným začátečníkům.
Ale i všech 500 nejlepších superpočítačů na světě používá Linux. Proč tomu tak je?
Všech top 500 počítačů používá výlučně Linux

Seznam nejvýkonnějších superpočítačů na světě TOP500 se od roku 1993 aktualizuje dvakrát ročně. Linux se v tomto seznamu poprvé objevil v červnu 1998. V 90. letech 20. století v žebříčku dominovaly komerční verze Unixu.
V té době již byly operační systémy jako Windows a MacOS specializované na zařízení pro koncové uživatele. S příchodem Linuxu však začal v oblasti superpočítačů pozoruhodný vývoj.
Růst Linuxu v tomto odvětví je impozantní, zejména v období od listopadu 2002 do listopadu 2009, kdy se počet superpočítačů s Linuxem zvýšil ze 71 na 448.
V současné době je Linux nesporným lídrem trhu v oblasti superpočítačů, což znamená, že žádný jiný operační systém se od listopadu 2017 nedostal ani do první pětistovky.
Proč je Linux ideální pro superpočítače?

Existuje řada důvodů, proč se většina superpočítačů spoléhá na Linux. Ty nejvýznamnější jsou:
- Úspora zdrojů: vzhledem k tomu, že Linux lze konfigurovat individuálně, dá se maximalizovat výkon spuštěním pouze nezbytných aplikací.
- Náklady: protože je Linux zdarma, neplatí vývojáři žádné licenční poplatky. Jedinou investicí je čas potřebný k přizpůsobení systému pro konkrétní projekty.
- Modulární stavba: nové funkce nebo moduly lze přidávat, aniž by to mělo vliv na ostatní části systému. To usnadňuje optimalizaci zdrojů a dělá systém velmi flexibilní.
Mohlo by vás zajímat

- Otevřený operační systém: Linux jako software s otevřeným zdrojovým kódem (open-source) je plně přizpůsobitelný. Každý řádek kódu lze změnit a zvýšit tak výkon nebo odstranit bezpečnostní mezery. Tato flexibilita je hlavní výhodou oproti uzavřeným systémům.
- Přizpůsobivost pracovnímu zatížení: Linux lze přizpůsobit také všem typům pracovního zatížení, takže je pro superpočítače ideální. To znamená, že efektivitu, spotřebu a výkon systému lze přesně přizpůsobit požadavkům.
Díky těmto faktorům je Linux první volbou pro mnoho superpočítačů po celém světě. Protože se však jedná o specializované operační systémy, jsou pro koncové uživatele zpravidla nepoužitelné.
Zdroj: Top500.org