Přejít k hlavnímu obsahu
Bezpečnost

Děsivé choutky Evropské unie: chce mít kontrolu nad vaším telefonem i autem

Jakub Fišer 13.06.2024
Zdroj: Midjourney (vygenerováno pomocí AI)

Volby do Evropského parlamentu o víkendu skončily, hlavními tématy byl především soubor opatření Green deal (zelená dohoda) nebo nový migrační zákon zemí Evropské unie (EU). Nové, výrazně pravicovější složení Evropského parlamentu však bude projednávat také založení úřadu pro přístup k údajům pro účinné prosazování práva.

Kapitoly článku

EU chce sledovat všechny

Cílem Evropské komise je zefektivnit boj s trestnou činností, zaklíná se i snahou předcházet terorismu a dalším kritickým hrozbám. Volí pro tyto účely tu nejpragmatičtější cestu – chce mít přístup k datům a informacím o občanech, přestože jsou v mnoha případech šifrovaná.

Součástí poradního orgánu High-Level Group (HLG), který Rada EU zmiňuje v 27stránkovém dokumentu, by v takovém případě měli být i zástupci provozovatelů velkých nadnárodních firem, například i VPN služeb nebo operátorů. Hovoří se přitom i o zapojení firem jako Meta, Google či Apple, ačkoliv to zatím nikým z výkonného orgánu EU nebylo potvrzeno.

V praxi by návrh opatření umožňoval bezpečnostním složkám získat přístup k soukromým datům recidivistů či teroristů. Cíl je jednoduchý: zajistit, aby digitální zařízení, která denně používáte (od chytrých telefonů, přes IoT až k chytrým automobilům, mohly orgány činné v trestním řízení kdykoli legálně technicky monitorovat.

Mohlo by vás zajímat

Co na to bezpečnostní experti?

Aby měla Evropská unie k osobním datům přístup, chce monitorovat připojení přes IP adresy. Policejní složky jednotlivých států by následně mohly vymáhat po provozovatelích i přístup k GPS těch uživatelů, na které bude ukázáno prstem.

Tato sada opatření se na půdě Evropské komise projednává již od loňského roku, před měsícem pak byl zveřejněn zmíněný 27stránkový dokument. Jistou útěchou pro spotřebitele je fakt, že předběžný návrh shodil ze stolu Evropský soud pro lidská práva; prolomení šifrovaných dat je podle něj nezákonné.

Proti takto masivnímu monitoringu populace se vyjadřují i bezpečnostní experti a někteří politici. Podle Jana Jonssona, šéfa VPN služby Mullvad, sledování občanů na takovéto úrovni k lepšímu potírání zločinu nepovede. Naopak opatření dopadne na běžné občany, kriticky ohrozí anonymitu na internetu a při nevhodné integraci otevře zadní vrátka kyberútočníkům, kteří by ve fatálním případě mohli mít přístup k datům všech občanů Evropské unie.

Zdroj: Rada Evropské unie, TechRadar


Máte k článku připomínku? Napište nám

Sdílet článek

Mohlo by se vám líbit








Všechny nejnovější zprávy

doporučujeme


články odjinud