Podle slov autorů totiž studie srovnává celou řadu aspektů a výzkum měl být tak detailní a akurátní, jako žádný předchozí. Několikaletý sociologický průzkum pracoval s celkovým počtem 9855 dětí ve věku 9 až 10 let. Ratolesti byly otestovány na slovní zásobu a porozumění textu, pozornost a schopnost rozhodování, vizuální prostorovou představivost a nakonec na schopnost učit se novým věcem. Po dvou letech byly testy provedeny opětovně a vyhodnoceny.
Děti si mezitím užívaly čas u internetu a videí na YouTube, u televize, na sociálních sítích a také u videoher. Výsledky u těch, které trávily čas na sociálních sítích, případně u televize, nehovoří o žádném signifikantním zlepšení ani zhoršení v jednotlivých testech. Ovšem sledování videí na internetu podle vyhodnocení budí v nemalém procentu dětí chuť dozvídat se nové věci. Stále jde ale více méně o pasivní výplň času.
Videohry skutečně mohou zvyšovat IQ, ale…
Temnou stránkou videoher je pro děti potenciální závislost | Zdroj: Alex Green / Pexels
Opravdu zajímavý průlom však přišel u těch dětí, které zdaleka nejvíc času trávily hraním her na počítači anebo herní konzoli. V porovnání obou testů došlo k průměrnému zvýšení inteligenčního kvocientu (IQ) o 2,5 bodu. Autoři studie to vysvětlují tím, že při hraní videoher se dětem tříbí fantazie, zostřuje vnímání a hlavně uvažování. Mozek totiž musí zpracovávat obrovské množství informací naráz (dění na displeji, myš, klávesnice, případně jednotlivá tlačítka na herním ovladači). V jednoduchosti řečeno, díky této podrobné práci vědců lze prohlásit, že hraní videoher pravděpodobně může zvyšovat inteligenci dětí.
Pro průkaznost samotné studie je důležité uvést, že sociologové nesrovnávali pouze výsledky jednotlivých testů v rozmezí dvou let, ale rovněž socioekonomický status dětí (tedy například věk, vzdělání a mzda rodičů) a genetické předpoklady. Na druhou stranu, kritici přisuzují nárůst IQ u testovaných dětí tzv. Flynnovu efektu, tedy vědecké konstantě, podle které se IQ každého z nás zvyšuje v průměru o 0,3 bodu každý rok.
Zdroj: Nature
