Solární elektrárna musí skončit po necelých jedenácti letech: na vině je fotovoltaika

NRG Energy, spolumajitel americké solární elektrárny Ivanpah, v lednu 2025 oznámila, že hodlá nechat vypršet nebo zrušit stávající smlouvy s dodavateli elektřiny a po schválení regulačními orgány začít solární elektrárnu na začátku roku 2026 uzavírat.

Toto rozhodnutí je pozoruhodné hned z několika důvodů: Ivanpah byl uveden do provozu teprve před o něco málo více než deseti lety, v roce 2014 a dnes je podle reportáže americké zpravodajské stanice CNN považován za "obrovský, lesklý pomník promrhaných peněz daňových poplatníků" s pochybnými dopady na životní prostředí. Pravý důvod, proč elektrárna ukončí provoz, je však jiný.

Na 16 kilometrech čtverečních  se nachází 173 000 párů zrcadel

V době, kdy se elektrárna plánovala, se termální sluneční energie považovala za slibnou možnost výroby energie z obnovitelných zdrojů. Na celkem třech polích v Mohavské poušti se nachází 173 500 heliostatů, na každém z nich jsou dvě počítačem řízené zrcadlové plochy, které sledují dráhu Slunce. Cílem je, aby zrcadla odrážela co nejúčinněji dopadající sluneční světlo na jednu ze tří solárních věží. Každá z věží je vysoká téměř 140 metrů a teplo, které zachycují, se využívá k ohřevu vody a pohonu parního turbogenerátoru.

Elektrárna zabírá celkovou plochu přibližně 16 km² a náklady na její výstavbu dosáhly 2,18 miliardy dolarů. Podle CNN padlo rozhodnutí postavit solární tepelnou elektrárnu také proto, že by měla být schopna akumulovat teplo tak, aby mohla vyrábět elektřinu i v noci nebo ve dnech, kdy je sluneční záření omezené. Těch se však v extrémně slunečné a suché Mohavské poušti není třeba téměř obávat: V závislosti na přesné poloze můžete v Mohavské poušti očekávat 3 000 až 3 500 hodin slunečního svitu ročně.

Zde však také začínají problémy: Jenny Chaseová, solární analytička BloombergNEF, v rozhovoru pro CNN vysvětluje, že provoz takových elektráren je "technicky velmi obtížný". Kombinují všechny složité mechanické části elektráren na fosilní paliva, jako je provoz turbíny a údržba mnoha pohyblivých částí, s problémy decentralizovaných, obnovitelných zdrojů energie. "Je opravdu obtížné tato zrcadla dokonale seřídit a udržet je neustále v jedné linii," říká Chaseová.

To dokazují i údaje o výkonu elektrárny, který nikdy nedosáhl předem slibovaných hodnot: Ivanpah byla postavena na základě nominálního výkonu 940 000 MWh; ve druhém roce provozu Ivanpah dosáhla pouze necelých 70 % této hodnoty, tj. 653 122 MWh. V roce 2020, tedy v sedmém roce provozu, se roční výroba stále pohybovala kolem 91 % ohlášené hodnoty.

Ochránci životního prostředí kritizují Ivanpah už několik let

Kromě toho má solární elektrárna také negativní dopad na životní prostředí: zrcadlové plochy zabírají hodně místa, a proto musela být výstavba v roce 2011 na krátkou dobu přerušena: existovalo podezření, že elektrárna by mohla poškodit prostředí přísně chráněné kalifornské želvy syslí – United States Fish and Wildlife Service (Americký úřad pro ochranu ryb a volně žijících živočichů) však dospěl k závěru, že projekt želvu výrazně neohrozí, a práce byly obnoveny.

Již v roce 2014 se však množily zprávy, že v okolí zařízení během několikaměsíční testovací fáze uhynuly desítky ptáků, včetně sokolů stěhovavých a jestřábů. Podle zprávy CBC američtí federální úředníci uvedli, že Ivanpah by mohla být "mega pastí" pro volně žijící živočichy, protože jasné světlo zařízení přitahuje hmyz, jenž zase láká hmyzožravé ptáky, kteří v intenzivně zaostřených světelných paprscích letí vstříc smrti. Některá z nalezených ptačích těl měla opálená křídla. Počet uhynulých ptáků byl podle tehdejších informací "alarmující" – a bylo také obtížné určit, zda je příčinou úhynu místo, nebo technologie.

Úspěchy fotovoltaiky zasadily solárním tepelným elektrárnám smrtelnou ránu

Skutečnou smrtelnou ránu solárním elektrárnám však zasadila jiná forma solární technologie: fotovoltaické panely. V některých částech světa "si v podstatě můžete koupit solární panel za cenu plotového dílu," říká analytička Chaseová z BloombergNEF. Když se stavěla elektrárna Ivanpah, "nikoho by ani ve snu nenapadlo, že fotovoltaika může být už brzy tak levná, a podobné je to i s bateriemi".

Mluvčí spoluvlastníka NRG Energy podle CNN uvedl, že ceny elektřiny dělaly z Ivanpah v době podpisu smluv v roce 2009 konkurenceschopný projekt. Pokrok ve fotovoltaické technologii však vedl k "nákladově efektivnějším a flexibilnějším možnostem výroby spolehlivé čisté energie".

Nyní se na tomto místě plánuje výstavba fotovoltaické elektrárny, pokud bude schváleno vyřazení solární tepelné elektrárny z provozu. Fotovoltaická elektrárna by měla být mnohem výnosnější: moderní pozemní fotovoltaické systémy dosahují hustoty modulů mezi 0,8 a 1,5 megawattu na hektar. Pokud bychom tedy předpokládali průměrných 1,2 megawattu na hektar, bylo by možné na 16 hektarech, které současné elektrárna zabírá, instalovat dobrých 1 900 megawattů špičkového výkonu fotovoltaiky. Vzhledem k vysokému počtu hodin slunečního svitu a nízké oblačnosti lze v Mohavské poušti očekávat 2 000 až 2 500 hodin plného provozu za rok – pro srovnání: ve střední Evropě je v závislosti na lokalitě možné dosáhnout přibližně 1 000 hodin plného zatížení za rok. To znamená, že nová fotovoltaická Ivanpah by mohla ročně vyrobit téměř 4,2 terawatthodin (TWh) elektřiny – více než šestkrát tolik, kolik mohou vyrobit solární věže, a dost na to, aby pokryla roční spotřebu více než milionu domácností.

Zdroj: CNN, CBC, Wikipedia