Umělecký záměr a reakce publika
Todo pro instalaci využil dva robotické psy od čínského výrobce Unitree. Zatímco jeden z robotů nehybně leží, druhý se agresivně vrhá směrem k návštěvníkům, kteří jsou v bezpečné vzdálenosti za žlutou páskou s varováním „Nevstupovat“. Řetěz je občas omotán kolem těla robota, což podle umělce „přidává pohybu na různorodosti“ a posiluje dojem stroje jako vystresovaného zvířete.
昨日、SNSで話題の犬を見てきた。色々考えちゃった。
— φ✧pHì✧ (@phi_stmpnks) February 17, 2025
"Takayuki Todo / 藤堂高行
Dynamics of a Dog on a Leash / 鎖に繋がれた犬のダイナミクス " pic.twitter.com/MZIbGSe8ho
„Tímto dílem jsem chtěl vyvolat v lidech soucit s týranými tvory tím, že týrám robota,“ vysvětlil Todo na sociální síti X. „Měli bychom brát v úvahu psychologii těch, kteří to vnímají jako 'týrání', 'je jim to líto' nebo jim to 'přijde odporné'.“
Inspirace Big Dog
Todo přiznal, že inspirací pro jeho dílo byl strach, který pocítil, když se poprvé dozvěděl o robopsovi Big Dog od společnosti Boston Dynamics, vyvinutém v roce 2005 pro americkou armádu. „Myslel jsem si, že to bude zbraň, která bude bezhlavě zabíjet lidi,“ řekl umělec. Tato myšlenka se později dostala do širšího povědomí díky epizodě „Metalhead“ seriálu Black Mirror z roku 2017.
紹介ありがとうございます!
— Takayuki Todo / 藤堂高行 (@toodooda) February 14, 2025
気に入ってもらえて良かった@takahiroanno https://t.co/62gVgBtfF2 pic.twitter.com/eqHGXD1sl5
Vztah člověka a stroje
Instalace není jen připomínkou bezpečnostních rizik souvisejících s novými technologiemi, jako je umělá inteligence, ale zkoumá také stále komplikovanější vztah mezi lidmi a stroji. Todo se této tematice věnoval už ve svém předchozím díle „SEER“, které představovalo humanoidního robota a zkoumalo, jak lidé mohou navazovat emocionální vztahy se stroji prostřednictvím pohledů a výrazů tváře.
Reakce na dílo se pohybují od „znepokojivé“ po „děsivé“. Někteří návštěvníci označují instalaci za „drsnou připomínku světa, ve kterém žijeme“ a poznamenávají, že stroje odrážejí lidské utrpení. Jiní vyjadřují lítost nad roboty samotnými, což přesně odpovídá umělcově záměru zkoumat moment, kdy „vnímáme tento člověkem vytvořený předmět jako živou bytost.“