Větrné elektrárny na odpis? Evropě prý hrozí bezvětří

Větrná energie je považována za jeden z nejdůležitějších zdrojů při přechodu na udržitelnou energetiku. Nové výzkumy ale ukazují, že změna klimatu může ohrozit i tento zdánlivě nevyčerpatelný zdroj energie. Studie klimatických vědců z University of Illinois ukazuje, že by se rychlost větru v Evropě mohla v příštích desetiletích významně snížit.

Snížení rychlosti větru: jak může změna klimatu ovlivnit větrnou energii

Globální oteplování podle studie způsobuje změny v atmosféře, které vedou ke snížení rychlosti větru. K tomuto jevu, označovanému jako utišení větru (wind stilling), dochází, když se pevnina ohřívá rychleji než oceány, což způsobuje rozdíly tlaku vedoucí k zeslabení větru. Zasaženy by měly být především oblasti v severních zeměpisných šířkách, včetně Evropy.

To v podstatě znamená, že v letech 2021 až 2050 může pokles rychlosti větru v Evropě dosáhnout až pěti procent a dlouhodobě až 25 procent. Vzhledem k tomu, že výroba elektřiny z větrných elektráren je přímo závislá na rychlosti větru, mohlo by to způsobit nepříjemné energetické a následně hospodářské problémy.

Co způsobí pokles rychlosti větru

Klesající rychlost větru by mohla snížit rentabilitu větrných turbín a ohrozit stabilitu dodávek elektřiny. Snížená výroba energie z větru by se mohla projevit hlavně v letních měsících, kdy se zvyšuje poptávka po energii kvůli rostoucímu využívání klimatizací. Trh s energií přitom reaguje na výkyvy citlivě: i mírný pokles výroby elektřiny z větru může vést k všeobecnému růstu cen elektřiny a ztížit provozovatelům jejich plánování.

Ostatně problémy se sníženou silou větru už zakusili loni v sousedním Německu: na konci roku tam došlo k poklesu rychlosti větru. To způsobilo, že ceny elektřiny v zemích severozápadní Evropy prudce vzrostly a státy se musely při vykrývání poptávky více spoléhat na fosilní paliva, jako je zemní plyn. 

A nižší výroba z větrné energie, která je v Německu největším zdrojem elektřiny, se protáhla i do prvních týdnů roku 2025. Podle údajů, na které se odvolává také agentura Reuters, klesla výroba větrné energie v Německu za prvních 28 dní měsíce ledna o 16 % oproti stejnému období předchozího roku.

Evropské země, které jsou na větrné energii závislé, proto mají problém: musí vyvinout strategie, které by nahradily její případný nedostatek. Jedním z řešení by mohlo být rozšíření sítě a ještě větší diverzifikace obnovitelných zdrojů energie.

Celkově se v roce 2023 vyrobilo v EU z větru 17 % elektřiny. Největší podíl má Dánsko (58 %), dále Irsko (37 %) a Portugalsko (29 %). Naopak v Česku je využití větru v energetice velmi malé: tuzemské větrníky pokrývají pouze jedno procento naší spotřeby elektrické energie. Ukáže se to nakonec jako výhoda?

Budoucnost větrné energie

Předpovědi bezvětří jsou určitě znepokojivé, ale vědci na celém světě pracují na metodách, jak změně klimatu čelit. Vedle moderních technologií je zásadní lepší geografické rozmístění větrných elektráren, aby se dařilo lépe vyrovnávat výkyvy počasí. Bude také potřeba výrazně rozšířit technologie pro skladování elektřiny, aby se účinněji využívaly výrobní špičky zelené energetiky.

Zdroj: Bloomberg, Oil Price