Normované dojezdy čínských elektroaut: proč jsou uváděné údaje výrobců tak daleko od reality

Každý, kdo se někdy studoval údaje o spotřebě paliva spalovacích automobilů uváděné výrobcem, ví, že ačkoli tato data mohou poskytnout určitou představu o tom, jak je vozidlo úsporné, skutečná spotřeba závisí na různých faktorech a může se v praxi výrazně lišit směrem nahoru (a ve vzácných případech i dolů). Výbava a užitečné zatížení vozidla hrají stejnou roli jako rychlost a plynulost provozu, styl jízdy, druh pneumatik, počasí, stav vozovky a řada dalších aspektů.

U elektromobilů tomu není jinak: skutečná spotřeba energie se často výrazně liší od údajů výrobce. Je to dáno zkušebními cykly, při nichž se za stanovených podmínek zjišťuje spotřeba, a tedy i dojezd. Mezi jednotlivými zkušebními cykly však mohou být i velké rozdíly – například mezi postupem WLTP běžně používaným v Evropě a testovacím cyklem CLTC používaným především v Číně. Jak tyto rozdíly vznikají – a který zkušební cyklus je reálnější?

Dojezd e-aut: jak funguje cyklus WLTP

Cyklus WLTP (Worldwide Harmonised Light Vehicles Test Procedure), je od roku 2018 standardem pro údaje o spotřebě vozidel v Evropě. Tento postup se používá nejen pro elektromobily, ale také pro spalovací a hybridní vozidla k výpočtu jejich spotřeby paliva a množství emisí. V roce 2018 nahradil WLTP dříve používaný postup NEDC (New European Driving Cycle), který byl často kritizován pro svou nepřesnost.

Stejně jako jeho čínský protějšek CLTC je i WLTP založen na laboratorních testech za přesně definovaných podmínek. Testeři provádějí standardizovanou sekvenci jízdních manévrů na zkušební dráze, aby zjistili průměrnou spotřebu paliva vozidel. Vůz je řízen s rovnoměrným zrychlováním a zpomalováním, aby se simulovaly různé jízdní situace – od městského provozu až po jízdu po dálnici.

Test WLTP trvá přibližně 30 minut, zahrnuje čtyři rychlostní fáze a virtuální trasu přibližně 23 kilometrů. Maximální rychlost v cyklu WLTP je 131 km/h a průměrná rychlost je přibližně 47 km/h. Čtyři jízdní nebo rychlostní fáze jsou rozděleny následovně:

• Pomalá: rychlost do 60 km/h; má simulovat jízdu v městském provozu s mnoha manévry typu „zastav a jeď".
• Střední: 60 až 80 km/h; srovnatelná s jízdou mimo obydlené oblasti relativně konstantní rychlostí.
• Rychlá: 80 až 100 km/h; odpovídá jízdě po okresních silnicích.
• Velmi rychlá: přes 100 km/h; srovnatelná s jízdou po dálnici, maximální rychlost je 131 km/h.

Ve WLTP je zohledněna a standardizována nejen rychlost, ale i další ovlivňující faktory. Například venkovní teplota při testu je 23 stupňů Celsia. To je v našich zeměpisných šířkách obzvláště důležité, protože baterie vozidel potřebují při nižších teplotách, jako je tomu často na podzim a v zimě, více energie než při ideálních 23 stupních.

Testovaná vozidla jezdí také se zapnutým palubním počítačem, ale ostatní spotřebiče, jako je topení, klimatizace nebo rádio, jsou vypnuté. Vozidla jsou testována se standardními pneumatikami – na dojezd elektromobilů může mít znatelný vliv také jejich rozměr, typ a tlak v pneumatikách.

Proces WLTP bere v úvahu také některé prvky příplatkové výbavy, pokud mohou ovlivnit hmotnost vozidla nebo přímo spotřebu paliva. To se týká například různých pneumatik nebo ráfků, panoramatické střechy, elektricky nastavitelných sedadel, spoilerů, střešních nosičů nebo alternativních systémů vytápění. Aby byly údaje o spotřebě co nejreálnější, testuje se příslušné vozidlo ve variantě s minimální a maximální hmotností. Hodnota, která je nakonec předložena konečnému zákazníkovi, je obvykle hodnota pro "typické vozidlo" v nejoblíbenější nebo nejběžnější konfiguraci. Někteří výrobci však uvádějí i další informace pro různé varianty výbavy.

Měření dojezdu v Číně: jak funguje proces CLTC

Stejně jako postup WLTP, i CLTC (China Light-Duty Vehicle Test Cycle), který se běžně používá v Číně, využívá ke stanovení spotřeby a dojezdu laboratorní test. CLTC vyvinulo státní Čínské centrum pro automobilové technologie a výzkum (China Automotive Technology and Research Centre) na základě vzorku dat přibližně 5 000 vozidel. Test trvá rovněž 30 minut, ale zahrnuje více fází s volnoběhem motoru a nižší maximální rychlostí 114 km/h. Jedním z důvodů těchto rozdílů je pravděpodobně dopravní situace v Číně: čínská města mají výrazně více obyvatel a mnohem hustší provoz, proto se tam řidiči setkávají s častějším zastavováním a rozjížděním, větším počtem fází volnoběhu a nižší průměrnou rychlostí.

Zatímco test WLTP pokrývá vzdálenost přibližně 23 kilometrů, CLTC zahrnuje ve stejném zkušebním čase pouze 14 kilometrů. Test se skládá ze tří rychlostních fází:

• Pomalá: rychlost do 40 km/h; má simulovat jízdu v čínském městském provozu a je dominantní rychlostí v testu.
• Střední: 40 až 80 km/h; odpovídá jízdám mimo město střední rychlostí.
• Maximální rychlost: až 114 km/h; této rychlosti není vždy dosaženo.

Stejně jako test WLTP se i test CLTC provádí ve zkušebně. Průměrná rychlost je však pouze 32 km/h (WLTP: 47 km/h). Kromě toho je maximální rychlosti 114 km/h skutečně dosaženo pouze v některých případech – mnoho elektromobilů při testu CLTC této rychlosti ani nedosáhne. Důvodem je skutečnost, že CLTC se skládá ze sekvence fází zrychlování, brzdění a plynulé jízdy. Cílové hodnoty 114 km/h má být dosaženo pouze v několika krátkých zkušebních úsecích, aby se poskytnul realistický obraz jízdy ve městě a mimo obce v Číně. Vzhledem k poměrně mírným profilům zrychlení a krátkým časovým oknům, v nichž by mělo nebo může být dosaženo maximální rychlosti, některé malé nebo levné elektromobily s nízkým výkonem této hodnoty ani nedosáhnou.

Rozdíly mezi oběma zkušebními cykly vedou k rozdílům v hodnotách spotřeby a ve specifikacích dojezdu elektromobilů. Znamenají také, že evropští řidiči elektromobilů dostávají s WLTP realističtější (i když ne vždy přesné) hodnoty spotřeby či dojezdu, které jsou lépe přizpůsobeny místním podmínkám provozu.

Zatímco například VW ID.3 s baterií o kapacitě 58 kWh dosahuje podle WLTP dojezdu kolem 420 kilometrů, CLTC tvrdí, že stejné vozidlo může dosáhnout 450 kilometrů. V reálném každodenním životě, při teplotách pod 23 °C, se zapnutým topením, zapnutým rádiem a při typických dálničních rychlostech je však reálnější dojezd 350 až 400 kilometrů.

Jak realisticky odhadnout dojezd elektromobilů

CLTC a WLTP – obě hodnoty jsou určeny k tomu, aby poskytly alespoň přibližnou informaci o spotřebě energie a dojezdu elektromobilů. Pro řidiče v Evropě je méně optimistická hodnota WLTP považována za realističtější než hodnota CLTC určená pro čínské podmínky. Nicméně každý, kdo skutečně potřebuje realistické předpovědi dojezdu, by neměl ani hodnotu WLTP nekriticky přijmout.

Jedno je jisté: stejně jako u vozidel se spalovacím motorem je třeba brát údaje výrobců o dojezdu a spotřebě s rezervou. Ve většině případů bude skutečný dojezd typických řidičů pravděpodobně nižší než údaj WLTP. Pokud máte pochybnosti, odečtěte od hodnot WLTP přibližně 15 %, abyste získali skutečně realistický údaj.

Při výpočtu dojezdu zohledněte také svůj vlastní styl jízdy a typické jízdní podmínky: pokud máte těžší nohu na plynu a rádi prudce akcelerujete nebo jezdíte o něco rychleji, budete mít zákonitě také vyšší spotřebu a nižší dojezd. Také chladné počasí může dojezd výrazně snížit. A na dojezd může mít rovněž vliv intenzivní používání klimatizace v horkém počasí.

U vozidel, která jsou k dispozici i v USA, má smysl podívat se na udávaný údaj EPA (EPA je zkratka pro Environmental Protection Agency). Oficiální dojezdy podle EPA jsou stanoveny s ohledem na podmínky chladného počasí a jsou výrazně nižší než hodnoty WLTP pro stejná vozidla, a proto se často blíží reálným hodnotám. Důležitou dálniční spotřebu při dálničním limitu 130 km/h a z ní vyplývající dojezd samozřejmě žádná normovaná hodnota rozumně nereprezentuje. Pokud je tedy dlouhý dojezd vaším nejdůležitějším kritériem při rozhodování o koupi elektroauta, měli byste údaje výrobců pečlivě porovnávat a brát s rezervou.

Zdroj: WLTPfacts.eu, Wikipedia